VIVIAN „Takže,“ začala jsem opatrně, „má být Jesse vůbec zkrácený?“ „James,“ odpověděl hlasem jako bohatý med, hlubokým, hladkým a fascinujícím. Nervózně jsem se zasmála. „Není to o slabiku kratší?“ Pokrčil mohutnými rameny. Jeho sako vypadalo, jako by se ho snažilo udržet. „Tak mi přesně říkala moje matka. Někde v průběhu času se to uchytilo.“ Šli jsme vedle sebe, asi metr a půl od sebe. I přesto