ETHAN Snažím se nesmát Nořině zmatenosti. Očividně to plánovala už nějakou dobu a jsem zvědavý, kam až to nechá zajít. Nervózně se vrtí, zatímco zamykám vchodové dveře. Nemůžu popřít, že velká část mě chce sáhnout dolů a přitáhnout její drobné tělo blíž k sobě. Sakra, chtěl bych udělat mnohem víc než to, a to je asi dostatečný důvod k tomu, abych jí nenechal se ke mně nastěhovat, ale, kruci, nemůžu popřít, že bych ji opravdu rád měl tak blízko. Cítím se vůči ní ochranitelsky až do směšné míry. Pokud bude bydlet se mnou, pak se můžu ujistit, že je v bezpečí. Jen se snažím dávat pozor na dceru svého nejlepšího kamaráda. Chce se mi protočit panenky nad vlastními kecy. Jo, chci na ni dávat pozor, ale taky ji chci šukat. Můj pohled neustále bloudí k té mini sukni, kterou má na sobě. Ukazuje mi krátké záblesky jejího dokonalého zadku, jak nás vede k autu, a musím si kousat do jazyka, abych nevydal sten. Tohle je hodně špatný nápad. Čím blíž se dostáváme k jejímu autu, tím divněji se Nora začíná chovat. "Dej mi chvilku a uklidím to," říká a snaží se mi zablokovat cestu ke dveřím spolujezdce. "Ale to je v pořádku," říkám a jemně ji odstrkuji stranou, abych se mohl podívat dovnitř. "Chci říct, pokud budeme spolubydlící, pak bych se měl asi podívat, do čeho se pouštím, ne?" Nervózně si kroutí tmavý pramen vlasů kolem prstu, zatímco otevírám dveře a nakláním se do auta. První, čeho si všimnu, je dalekohled ležící na předním sedadle, a druhá věc, které si všimnu, mě donutí vydat malý sten, o kterém doufám, že ho Nora neslyšela. Kdyby nebylo toho hlubokého rumělky na jejích tvářích, pak bych si myslel, že si představuji tu slabou vůni její kundičky, která se stále vznáší v jejím autě. Zvednu oči od jejího dalekohledu a tázavě na ni zvednu obočí. Upře své krásné modré oči na něco v dálce a pokrčí svými drobnými rameny. "Nedávno jsem se začala věnovat ornitologii." "No, to je zajímavé," říkám a snažím se ze všech sil nesmát. Sledovala mě, když se v autě šukala? To by vysvětlovalo její zarudlý vzhled, když jsem ji poprvé uviděl na prahu. V jejích očích byl rozhodně hlad, ale od té doby, co jí bylo 18, jsem si všiml, že se na mě dívá takhle čím dál víc, a je čím dál těžší to ignorovat. Nastoupím do jejího auta a vdechuji tu sladkou vůni její kundičky. Skvělé. Teď si můžu jít promluvit s jejími rodiči a přitom sportovně předvádět obrovský penis pro jejich dceru. Zatímco obchází auto ke straně řidiče, nemůžu si pomoct a zvedám dalekohled a dívám se na své přední okno. Usmívám se, když si uvědomím, že mi to okamžitě dává dokonalý výhled na místo, kde jsem před chvílí stál, a to nahoře bez. Do prdele! Ona se tady fakt masturbovala. Už jen ta myšlenka způsobuje, že se mi penis zvětšuje do bolestivě velkých rozměrů. Když otevře dveře, podám jí je a snažím se ze všech sil nepředstavovat si, jak si v tomhle autě honí ptáka. "Asi by sis je měla nechat u sebe pro případ, že bychom cestou narazili na nějaké vzácné druhy ptáků." Nemůžu se udržet a směju se, když mi je vytrhne z ruky a hodí je na zadní sedadlo. "Nevím, co je na tom tak směšného." Vyhýbá se mému pohledu a vyjíždí na silnici. "Na tom, že máš v autě dalekohled, není nic špatného." "Ale vůbec ne," souhlasím. "Jen buď opatrná, jestli začneš špehovat moje sousedy. Nerad bych, aby si někdo z nich myslel, že jsem úchyl." Neodpoví, jen vydechne roztomilý obláček vzduchu. Prohlížím si ji, jak řídí, a všímám si, jak její už tak krátká sukně teď sotva zakrývá její kundičku. Tričko, které má na sobě, je upnuté a je jasné, že nemá podprsenku. Zakřivení jejích prsou mě dohání k šílenství a když vidím, jak tvrdé má bradavky, koušu se do jazyka, abych si je necucal. Opravdu se chci denně vystavovat takovému mučení? Nejsem si jistý, jestli to zvládnu, ale taky vím, že myšlenka, že by nebyla nablízku, se mi nezdá jako možnost. Radši ji budu mít u sebe, rozhodnu se, i když se jí nebudu moct dotknout. Když zastaví na příjezdové cestě k jejím rodičům, usměju se na ni. "Připravená na přesvědčování?" Místo úsměvu vypadá vyděšeně k smrti. Její ruce stále svírají volant a nesnaží se z auta vystoupit. Nakloním se k ní a položím jí ruku na předloktí a jemně ji stisknu. "Je všechno v pořádku?" Chvějivost v jejím hlase mě překvapí, když řekne: "Opravdu to chci udělat a vím, že mi to nedovolíš, pokud s tím nebudou souhlasit." "No, pak se prostě musíme ujistit, že s tím souhlasí." Úsměv, který mi věnuje, ve mně vyvolává touhu přitáhnout si ji do náruče. Vím, že bude čisté mučení s ní bydlet a nemoct s ní být tak, jak chci, ale udělám cokoliv, abych jí ten smutný výraz z obličeje sundal, i když mi to zaručí neustálou, bolestivou erekci. "Díky, Ethane," prakticky zajíkne a než si uvědomím, co se děje, přehodí své tělo přes sedadlo a obtočí mi ruce kolem krku. Bez přemýšlení ji okamžitě obejmu a ještě pevněji k sobě tisknu její drobné tělo. Bože, v mé náruči se cítí tak dokonale. Přitiskne mi obličej ke krku a usměju se, když cítím, jak mě vdechuje. Její prsa se mi úžasně tisknou. Chci jí strhnout tričko a obalit je ústy, ale místo toho ji políbím na temeno hlavy a jemně ji od sebe odtáhnu. Věnuje mi nesmělý úsměv, když je v bezpečí zpátky na své straně auta. "Myslím, že by bylo lepší, kdybych s tím přišla já," řeknu jí, než otevřu dveře. Pohled čisté úlevy, který se jí rozlije po obličeji, mě rozesměje, když vystupuju z auta. Rychle vystoupí a následuje mě po chodníku. "Děkuju!" zašeptá, než vejdeme dovnitř. Ben a Steph sedí na pohovce a sledují sitcom, když vejdeme dovnitř. Okamžitě ho vypnou a Ben mě zavolá do kuchyně a donese mi pivo. Znám ho od dětství, ale pořád si nejsem jistý, jak se k tomu nápadu s bydlením postaví. "Díky, kámo," řeknu a vezmu si od něj studené pivo. "Tak co vy dva chystáte?" zeptá se a otevírá si jedno pro sebe. Opřu se o pult a napiju se piva, než odpovím. "Jen se mě ptala na nějaké otázky ohledně vysoké školy a dojíždění a tak." "Aha, jo, stěžovala si na tu půlhodinovou jízdu." Zakroutí hlavou a zasměje se. "Člověk by si myslel, že je to nejdelší jízda na planetě." Zasměju se s ním a věnuju Noře malý úsměv, když vidím, jak vchází s její mámou. Hádám, že teď, nebo nikdy. "No, plánoval jsem pronajmout svůj pokoj navíc. Nikdy ho nepoužívám a pamatuju si, jak moc jsem ocenil pokoj, který jsem si mohl pronajmout, když jsem byl postgraduální student."