**Alexanderův pohled**
Během jízdy jsem si všiml, že je Kateřina velmi napjatá a ustaraná. Cokoliv se stalo, změnilo to náladu mé asistentky.
Když jsme dorazili, vyskočila z auta a utíkala, a já jsem ji následoval hned za ní. Podívala se na mě, jako by se chtěla zeptat, co dělám, a já jsem spěchal s odpovědí:
"Půjdu s tebou. Nevím, co se děje, ale možná budeš potřebovat pomoc."
Nic neřekla, jen př
















