Ten pocit, že na něj někdo zírá, Xavierovi naježil chlupy na zátylku. V tu chvíli se cítil, jako by byl pod pohledem prastarého démona, a veškerá krev mu v žilách okamžitě ztuhla. Ztuhl, ústa pootevřená, a nemohl ze sebe dostat ani slovo. Jeho instinkt mu napovídal, že Haylan je tvrdý chlapík. "Sakra. Kdo to je? Proč mě z jeho očí mrazí?" ptal se Xavier v duchu. Otřel si studený pot z čela a ostražitě se na Haylana podíval, nemaje odvahu ho znovu provokovat. "Pánové, prosím, vraťte se na svá místa," přistoupila k nim letuška. "Chlapče, kvůli letušce tě teď nechám na pokoji. Až letadlo přistane, budeš mrtvý!" Vzhled letušky Xavierovi pomohl. Vztekle se na Haylana podíval a spěšně odešel se svou přítelkyní. O dvě hodiny později letadlo přistálo na letišti Lightdom. Xavier okamžitě odvedl svou přítelkyni z letadla. Za chůze telefonoval: "Potřebuju nějaké svaly. Pošlete za mnou třicet chlapů a řekněte jim, ať nechodí s prázdnou." Muž středního věku vedle Haylana slyšel Xavierova slova a starostlivě mu řekl: "Mladý muži, musíte okamžitě zmizet. S rodinou Lynchových si není radno zahrávat." "Ó, co o nich víte?" Haylan zvedl obočí. "Rodina Lynchových je velká a má příbuzné ve vojenském oddělení Lightdomu. Jeden bohatý chlapík se kdysi pohádal s Xavierem kvůli ženě a celá jeho rodina skončila zavražděná. Dal jsi mu teď facku. Nenechal by ti to jen tak projít. Takže než přijdou jeho muži, odejděte jiným východem." Muž mluvil tiše a snažil se Haylana přesvědčit, aby utekl. "Děkuji." Haylan mu přikývl a pokračoval: "Jste dobrý člověk. Děkuji za vaši laskavou radu. Bydlím ve slumech v okrese Ruglane v Lightdom City. Pokud se dostanete do potíží, přijďte za mnou. Pomůžu vám." Všichni cestující v autobuse viděli, jak Xaviera zmlátil, ale jen tento muž ho přišel varovat. Jeho laskavost se Haylana dotkla. "Jmenuji se Josef Zabel. Teď není vhodná doba na chlubení, mladý muži. Utíkejte si zachránit život," řekl muž tiše. Neviděl, jak by mu mohl pomoci chlapík žijící ve slumech, a myslel si, že se Haylan chlubí. "Jste mi sympatický. Pamatujte si má slova. Přijďte za mnou, pokud se dostanete do potíží." Haylan se usmál a nic nevysvětloval. Řekl Josefovi, aby si pamatoval, co řekl, a pak s batohem vystoupil z letadla. Za posledních osm let procestoval mnoho zemí a dokonce způsobil pád některých malých zemí. Hrozba od rodiny Lynchových ho ani zdaleka nedokázala znervóznit. "Hej, ty! Stůj!" Když Haylan dorazil k východu z letiště, ozval se za ním náhle řev. Xavier se rozběhl k Haylanovi s bandou urostlých, děsivě vypadajících mužů. Obklopili Haylana a provokativně na něj zírali. "Co pro vás mohu udělat?" zeptal se Haylan a přejel pohledem po jejich tvářích. "Chlapče, nemůžeš mě porazit a jen tak odejít. Teď si klekni a omluv se mi. Možná nechám své muže, aby se při tvém bití trochu krotili." Tvář zkřivená zlomyslností, Xavier dodal hlasem plným jedu: "Jinak tě zabiju." Jakmile dořekl, ti statní muži se přiblížili k Haylanovi a s ponurými výrazy se nad ním tyčili. "Na kolena!" Křičeli, jejich hlasy byly ohlušující. Haylanovy oči zledovatěly. Xavier se vrátil, aby se mu pomstil. "Teď víš, že sis se mnou neměl zahrávat. Padni na kolena!" plivl Xavier s povýšeným úsměvem. Plác! Než Xavier dořekl, Haylan ho tvrdě uhodil do obličeje. Xavier dopadl na záda pět metrů daleko a z jeho oteklých úst vystříkla krev. "Moc mluvíš," řekl Haylan chladně. Všichni urostlí muži kolem Haylana byli šokováni. Nikdo z nich nečekal, že se Haylan bude bránit, když je v přesile. Xavier si držel obličej v dlaních a vyplivl několik vyražených zubů. Krev mu stékala po ústech, když zařval: "Chlapci, zabte ho! Zabte ho pro mě!" Na jeho pokyn se ti velcí muži sevřeli v pěst a vrhli se na Haylana. Někteří vytáhli baseballové pálky, které si přinesli, a švihali jimi na Haylanovu hlavu. "Nemáte tušení, s kým bojujete." Haylanovy oči ještě více zledovatěly. V tu chvíli se ozvaly rány. Pohyboval se rychlostí blesku a uhýbal úderům těch mužů, objevoval se za jejich zády. V příští vteřině ti muži vyletěli jako hadrové panenky a tvrdě dopadli na zem, naříkali bolestí a nebyli schopni se znovu postavit na nohy. "C-Co to sakra?" Xavier byl ohromen tím, co viděl, a seděl na zemi s otevřenou pusou. To, co se právě stalo, mu připadalo spíše jako iluze než realita. Stačilo mu jen jednou mrknout a všichni jeho muži vyletěli a spadli na zem jako pytel brambor. "Být bohatý neznamená, že si můžete vybírat, s kým se budete prát." Haylan se podíval na Xaviera, zvedl baseballovou pálku ze země a s vražedným výrazem k němu zamířil. Když viděl, jak se k němu Haylan blíží, Xavier vyděšeně otevřel oči a couval. "C-Co chceš?" křičel a snažil se neznít vyděšeně. Bang! Haylan udeřil Xaviera baseballovou pálkou do hlavy a omráčil ho. "Máš štěstí, že nejsme na bojišti, jinak bys byl mrtvý." Haylan vrhl na Xaviera ještě jeden ocelový pohled, pak zvedl svůj batoh a opustil letiště. Poté, co Haylan odešel, vyšla Reign se svými strážemi. Z dálky viděla, co se stalo, a opět ji ohromilo, jak mocný Haylan je. Složil tolik velkých chlapů během několika sekund. Je těžké si představit, čeho všeho je ještě schopen. "Využijte všechny naše zdroje, abychom prověřili jeho pozadí." Reign se zamyšleně dívala za Haylanem, jak odchází dál a dál. Od úzkého úniku v lese Reign uvažovala o tom, že si najme někoho, kdo by ji chránil 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Bylo by skvělé, kdyby dokázala Haylana přesvědčit, aby byl jejím osobním bodyguardem. Haylan zamířil přímo do okresu Ruglane v Lightdom City. Podle paměti našel, kde kdysi stával jeho dům. Toto místo se hodně změnilo. S těmi všemi novými vysokými budovami sotva poznával staré ulice, které vedly k jeho domovu. "S těmi všemi penězi, které jsem posílal každý měsíc zpět, musí moji rodiče bydlet ve velkém sídle," pomyslel si. Za chůze si představoval, jak si jeho rodina užívá života ve velkém sídle, a nekontrolovatelně se usmíval. Netrvalo dlouho a dorazil na místo, kde kdysi bydlel. Byl to zchátralý bungalov, který byl postaven před mnoha a mnoha lety. Když dorazil, před bungalovem byl dav lidí. Kletby a výkřiky se prolínaly se zvukem rozbíjených věcí a přivítaly Haylana. "Charlie Jabere, ty zatracený starý blbečku! Vypadni, dokud jsem ještě ochoten platit! Držet se zuby nehty ti nevynese ani korunu navíc! Chceš hrát drsně? Dobře. Hrajme drsně! Chlapci, pojďte dál. Rozbijte v tomhle domě všechno!" Ten hlas zněl rozzuřeně a povýšeně. "Držet se zuby nehty? Charlie Jaber?" opakoval Haylan tiše ta slova. Pak se jeho výraz změnil. To bylo jméno jeho otce! Proplétal se davem a dostal se dopředu. To, co viděl, bylo jako rána do hrudi. Jeho rodiče, které léta neviděl, byli nyní přitisknuti k zemi a biti několika tlustými chlapy. Oběma rodičům bylo přes padesát a měli prošedivělé vlasy. Oblečeni v hadrech byli příliš slabí na to, aby se bránili, když je ti muži kopali a bili pěstmi. Charlie už měl rozbitou hlavu a krvácel. Vypadal bezmocně, ale přesto se snažil chránit Haylanovu matku za sebou. Haylanova matka, Felicia Jaberová, měla na tvářích a těle otisky bot a z úst jí vytékala krev. Oba byli zbiti do modra a černa. Bum! Vidět to bylo jako dýka do srdce a něco v Haylanovi prasklo. Vlna ledového hněvu se přes něj přehnala a jeho oči zrudly. Zuřivost mu rozpálila krev a hněv, který mu zkřivil tvář, byl zničující. "Jsou to moji rodiče. Jak by jim mohl někdo ublížit, lidem, na kterých mi tolik záleží?" řval uvnitř. V tu chvíli muž zvedl ocelovou trubku v ruce a snesl ji na Charlieho hlavu. "Stát!" Než bylo příliš pozdě, Haylan chytil muže za zápěstí a zastavil trubku ve vzduchu. "Vypadni! Kdo sakra jsi? Jak se opovažuješ dotknout Sama? Vypadni, než i tebe zmlátím!" vyštěkl další chlap a vražedně se na Haylana podíval. "Jmenuješ se Sam?" Haylan se na muže, kterého chytil, podíval rudýma očima. Vražedný úmysl v nich poslal Samovi do páteře mráz. Ale Sam to nedal najevo, vzhledem k tomu, že se na ně dívali všichni jeho podřízení. Místo toho se Sam na Haylana upřeně podíval a dožadoval se: "Tak co? Pustíš mě, nebo ne?" Haylan uzamkl Sama do svého ledového pohledu a sevřel jeho ruku pevněji. Prask! Ozval se zvuk praskajících kostí. Samova zápěstní kost byla roztříštěna a ocelová trubka spadla na zem. "Áhhhhhhh!" Ostrá bolest vystřelila Samovi z paže do mozku a on vydal pronikavý výkřik.