Declan zíral na Haylana a byl poněkud zmatený. Ostatní lidé si mysleli, že zbohatl vedením obchodní společnosti. Jen on věděl, že peníze, které použil na založení společnosti, pocházely od Haylana. Teď, když stál tváří v tvář Haylanovi, měl špatné svědomí. "Nechceš, abych se vrátil?" zeptal se Haylan chladným hlasem. Declan odpověděl: "To není to, co tím myslím. Haylane, špatně jsi mě pochopil." Declan předstíral, že je klidný, a s úsměvem se tázavě zeptal: "Už jsi byl doma? Co kdybych ti uspořádal uvítací večírek?" "Promluvíme si o tom později. Právě jsem se vrátil. Jde o to, jestli jsi dal peníze, které jsem ti dal, mým rodičům?" zeptal se Haylan. Když Declan slyšel, že se Haylan právě vrátil, ulevilo se mu. Ještě veseleji se zasmál a přešel k němu. Objal Haylana kolem ramen a řekl: "Haylane, buď v klidu. Jsem muž svého slova. Už dávno jsem dal peníze tvým rodičům. "Právě jsi se vrátil. Hádám, že nemáš kde bydlet. Pojď dnes večer ke mně. Můžeš si vybrat jakýkoli pokoj chceš." Haylan zachovával kamennou tvář. Kouřil doutník, stále se na Declana tiše díval a zeptal se: "Jsi si jistý, že jsi dal peníze mým rodičům?" "Samozřejmě. Brácho, na to ti můžu přísahat při Bohu." Declan zvedl ruku a slavnostně přísahal: "Já, Declan, jsem vždy loajální ke svým přátelům. Pokud jsem si soukromě přivlastnil tvoje peníze, ať špatně skončím a shniju v pekle." Haylan se na něj upřeně podíval a řekl: "Když už jsi jim dal ty peníze, tak je to dobře. Půjdu se podívat." Po těchto slovech se chtěl zvednout. Declan ho spěšně zastavil a řekl: "Haylane, o těch penězích si promluvíme později. Dáme si teď drink. Rémy Martin je druh zahraničního likéru. "Kromě toho jsme také vyrobili nějaký bohatý, výživný a drahocenný bylinný likér." Po těchto slovech spěchal, aby podal sklenici vína Haylanovi a sám se také napil. Haylan zvedl sklenici, zasmál se a usrkával víno. Řekl: "Zahraniční likér. Skvělé. Zkusím ho." Když Declan viděl tu scénu, konečně si úlevně vydechl. "Vůbec neumíš číst situaci. Jdi a udělej Haylana šťastným. Je to můj kamarád," řekl Declan. Požádal Haylana, aby s ním pohostinně pil víno, a strčil do Haylanovy náruče nádherně oblečenou ženu. Tyto ženy to dělaly mnohokrát a okamžitě se vzpamatovaly. Přitulily se k Haylanově náruči a důvěrně si s ním povídaly. Také Haylana přesvědčovaly, aby pil co nejvíc. Haylan je neodmítl a dobře se bavil. "Haylane, na zdraví." Declan využil příležitosti, aby dal Haylanovi do sklenice trochu prášku, a pak mu ji podal. Haylan zvedl sklenici a chtěl víno bez podezření vypít. Když Declan viděl tu scénu, v duchu se ušklíbl. Po mnoha nápojích Declan odešel z baru s výmluvou, že jde na toaletu. Rozhlédl se kolem sebe mimořádně opatrně. Poté, co se ujistil, že nikdo není poblíž, vytáhl telefon a s rudýma očima zavolal svému podřízenému a vztekle štěkal: "Harpere, pošli svoje lidi k Charliemu, abys mu vyhrožoval a donutil ho se okamžitě odstěhovat. "Pokud nebude souhlasit, prostě zapalte dům rodiny Jaberových! "Každopádně, ať uděláš cokoliv, nesmíš dovolit, aby Charlie dál zůstal tam!" Declan si přivlastnil Haylanovy peníze a obohatil se. Haylanovým rodičům nedal ani cent. Teď musí zabránit Haylanovi a Charliemu, aby se setkali, aby to, co udělal, nebylo odhaleno. Na druhé straně linky Harper bezmocně řekl: "Pane Jackette, jsem teď ještě v nemocnici. Nemůžu to udělat." "Nemocnice?" Declan byl ohromen. "Dnes jsme šli Charlieho a jeho rodinu vyhnat, ale potkali jsme silného chlapa a ten nás všechny sundal," vysvětlil Harper. "Co to sakra! Nezajímá mě, kde jsi. Jdi hned k Charliemu, chyť je a zadrž je. Nepouštěj je ven bez mého svolení!" zařval Declan. Nemohl dovolit, aby se Charlie a Haylan setkali! Jinak by to mělo nepředstavitelné následky! "Pane Jackette, teď se nemůžeme pohnout..." Harper se cítil tak zoufale, že se mu chtělo brečet. V jeho hlase byl cítit děs. U Charlieho měl zlomenou ruku. Jak by mohl mít žaludek na to, aby si znovu zahrával s Haylanem? "Neotravuj. Nechci slyšet žádné výmluvy. Vyraz do hodiny. Pokud nebudeš mít Charlieho pod kontrolou, zabiju tě." Declan vztekle zavrčel. Právě v tu chvíli někdo Declanovi náhle sebral telefon. "Kdo je to?" Declan se otočil a rozzlobeně zařval. Velmi brzy se však jeho výraz změnil. Za ním stál Haylan a držel Declanův telefon. "Haylane, proč jsi venku?" zeptal se Declan s překvapeným výrazem. Myslel si, že Haylana omámil. Haylan by měl být údajně teď v bezvědomí. Jak mohl vyjít ven? Když Declan mluvil, spěšně se pokusil Haylanovi telefon vytrhnout z ruky. Haylan ustoupil, aby se Declanovi vyhnul, a promluvil do telefonu: "Je tam Harper Zeller?" "Ty..." Na druhé straně linky byl Harper nesmírně šokován, když uslyšel Haylanův hlas, a okamžitě zavěsil. Haylan držel telefon, upřeně se na Declana díval ostrýma očima a ponuře řekl: "Declane, proč mi to nevysvětlíš?" Pil a bavil se s Declanem místo toho, aby se rozzuřil a dotazoval se ho, hlavně proto, aby dal Declanovi šanci obrátit list a napravit to. Nečekaně se Declan vůbec nekál. Místo toho falešně přísahal a podvedl ho. Teď dokonce chtěl unést a kontrolovat Haylanovy rodiče. Kromě toho Haylan z rozhovoru mezi Harperem a Declanem zjistil, že Declan je zodpovědný za demolici jeho rodného města. Jinými slovy, Declan nejenže převzal Haylanovy peníze, ale také poslal lidi, aby zbili Haylanovy rodiče. Declan byl už naprosto beznadějný! Když se jeho krytí zhroutilo, Declan se necítil vyděšený ani neměl špatné svědomí, ale nasadil si arogantní a chladný výraz s divokýma očima a lhostejně řekl: "Haylane, když už jsi to slyšel, tak to přestanu předstírat. "Slyšel jsi to správně. Nikdy jsem nedal tvým rodičům ani cent. "Kromě toho poslouchej, teď pracuji pro Gredrakeovu obchodní komoru. Jsem také zodpovědný za demolici vesnice. Teď jsem bohatý. Také můžu mít co nejvíc lidí! "Buď rozumný. Raději předstírej, že jsi to neslyšel. Pokračuj v posílání peněz každý měsíc. Pokud to neuděláš, nechám tě trpět." S povýšeným a odměřeným pohledem se na Haylana opovržlivě a chladně díval, když mluvil. Teď byl úspěšný muž. Protože byl teď bohatý a mocný, vůbec si Haylana nevšímal. "Jak se mi opovažuješ vyhrožovat?" Haylanovy oči zchladly. "Jo, vyhrožuju ti. No a co? Haylane, znáš Gredrakeovu obchodní komoru? Patří Robertu Bardovi ve městě Lightdom. Opovaž se mi ublížit!" Declan vypadal divoce s nesmírně arogantním vzduchem. Šťouchl Haylana do hrudi a chladně řekl: "Znáš Roberta, že? Je to největší kapitalista ve městě Lightdom. Jeho vliv na město Lightdom je nepředstavitelný. "S ním mi nemůžeš ublížit! "Pokud mi nepošleš peníze, zabiju tvoje rodiče!" Haylanovy oči zchladly ještě víc. Bez váhání popadl Declanovy prsty a tvrdě je zlomil. Ozvala se prasklina. S nezaměnitelným zvukem lámání kostí byly Declanovy prsty najednou zlomené. "Argh!" Declan zakřičel s grimasou a málem upadl na zem. Bang! Než se vzpamatoval, Haylan popadl Declana za hlavu a praštil s ní o zeď. Během okamžiku byla Declanova hlava rozbitá a krvácela. S krvácejícími sedmi otvory spadl na zem a cítil závrať. Po chvíli se nemohl zvednout. Cítil silnou bolest hlavy, jako by mu praskla hlava. Nevěřícně rozšířil oči. Nečekal, že se Haylan nebude bát ani Roberta. Haylan se na Declana podíval a chladně řekl: "Tady máš poslední šanci. Vrať mi všechny peníze do sedmi dnů. "Nebo tě zabiju!"