Kian pohled Slyším, jak někdo zoufale křičí mé jméno, a vím, že ať už se děje cokoliv, je to vážné. Otočím se, nechám své muže, ať dorazí ty dva zbývající zloduchy, a zamířím zpět tam, odkud se ten křik ozývá. Když obejdu keře, kde jsem nechal svou družku předtím, než jsem se pustil do boje s těmi zloduchy, dech se mi zasekne v hrdle. Věděl jsem, že je zraněná, ale neměl jsem čas se podívat, jak m