Jakmile Stephanie vyšla z budovy, uviděla Olivii vystupovat z auta. Chrisův asistent, Kevin Wright, jí otevřel dveře. Podala mu několik nákupních tašek. "Dejte to sekretářkám," přikázala s elegantním kývnutím. Její postoj vyzařoval autoritu, jako by jí to tu patřilo. Kevin převzal tašky s uctivým kývnutím. "Děkuji, slečno Hartová." Olivia se jemně usmála, otočila se a její oči se střetly se Stephaniinýma přes parkoviště. Stephanie zamračila pohled. Olivia se zastavila a pak k ní zamířila. "Stefi." Její hlas byl sladký, skoro jako od laskavé starší sestry. Když Stephanii poprvé přivedli do rodiny Hartových, zmínili se, že Olivia je jen o hodinu starší než ona. Stephanie věděla, že ten sladký tón je pro Kevina. A výzva v Oliviiných očích byla nezaměnitelná. Jak se Olivia přiblížila, její hlas se snížil, téměř šeptal. "Jsi jeho snoubenka, ale on chce, abych tu byla na jeho pracovišti. Řekni mi, co to znamená?" Stephaniin výraz se nezměnil. Zůstala zticha. Po chvíli se ušklíbla. "Jsem jeho snoubenka. A dokud budu chtít, můžu navštěvovat tohle místo a dokonce i rodinu Ashfordových kdykoliv. Kam jinam můžeš jít ty kromě sem? Aha, jasně – schůzky ve tmě jako krysy se nepočítají." Oliviina tvář se zachvěla směsí překvapení a podráždění. Rychle uhladila ten samolibý výraz, ale její oči se zúžily chladným vztekem. Bylo jasné – Olivia nemohla jít k rodině Ashfordových. Příliš mnoho staromódních příbuzných by ji nikdy nepřijalo. Stephanie si nemohla pomoct a pocítila příval uspokojení, když viděla Oliviino nepohodlí. Olivia na ni ostře pohlédla a její hlas byl pronikavý. "Nezačínej si moc zvykat. Dokud tu budu já, nikdy si ho nevezmeš." Stephanie se mírně usmála, její tón byl netečný. Ometla si imaginární prach z ramene. "Svět se netočí kolem něj. Nepotřebuju si ho vzít." Ve skutečnosti Stephanie od začátku věděla, že Chrisovo srdce patří někomu jinému. Odejít od něj bylo vždycky to správné rozhodnutí. Některé věci prostě nemohly počkat. Stephanie věděla, že je čas jednat rychle. Oliviina tvář ztuhla. "Co tím myslíš?" Zírala na Stephanii, úplně zaskočená, neschopná zpracovat, co se děje. Vždycky věřila, že Stephanie je do Chrise beznadějně zamilovaná. Pořád si pamatovala, jak zuřivě o něj bojovaly před dvěma lety. Ale teď, když viděla Stephanii jednat tak lhostejně – napadlo Olivii, že to možná byla jenom přetvářka. Stephanie zvedla obočí. "Myslím přesně to, co říkám. Pokud ztratím Chrise, můžu jít dál a najít si někoho jiného. Ale ty? On je jediný chlap, který si tě kdy vezme, a ty se ani nedočkáš velkolepé svatby. Upřímně, skoro tě lituju." Oliviina tvář, už tak bledá hněvem, zbělala zuřivostí. Stephanie se tajně bavila tím, jak se Oliviina sebedůvěra hroutí. Nechápala, proč měla Olivia tu drzost ji dnes provokovat – možná zapomněla na tu hořkou lekci z před dvou let. Stephanie, nechtěla ztrácet víc času, se otočila, aby odešla. Ale právě když se chystala odejít, Olivia ji náhle popadla za zápěstí. "Stefi, jen jsem se vrátila do města, abych navštívila doktora." Nasazovala svůj nejžalostnější výraz a dodala: "Nechci se stavět mezi tebe a Chrise. Prosím, nepochop mě špatně, ano?" "Pusť mě," řekla Stephanie. Její tvář se zkřivila odporem, když se jí Olivia dotkla zápěstí. Snažila se vytrhnout, ale Olivia jí ruku silou stáhla zpět. Plác – zvuk se rozlehl, jako by kus sádla padal z velké výšky. Očividně to nebyl jemný pád. Stephanie protočila oči, sotva si všimla, co se právě stalo. Ale pak, z dálky, uslyšela Chrisův rozzuřený hlas. "Stephanie!" Konečně jí to došlo – ta drama queen jenom předváděla show pro své oblíbené publikum. Stephanie se podívala na Olivii, která stále hrála svou roli, a pak se podívala na nedalekou fontánu. Na koutku jejích rtů se objevil úšklebek, když se vrhla k Olivii a rychlým pohybem ji popadla za vlasy. Olivia bolestně vykřikla: "Ah—!" Ostrým trhnutím Stephanie ponořila Oliviinu hlavu do ledově studené vody. Šok z mrazivé vody zasáhl Olivii jako tuna cihel a ona se začala panicky zmítat. Ale Stephanie byla neúprosná, její sevření pevné, když držela Olivii pod vodou. Pokud si Olivia chtěla hrát na oběť a ukázat ji ve špatném světle, Stephanie jí víc než ráda předvede představení, na které nezapomene. "Pomoc! Ah—!" křičela Olivia, když ji Stephanie krátce vytáhla, aby se nadechla. Než se Olivia vůbec stačila plně nadechnout, Stephanie jí strčila hlavu zpět do vody. Chris, který k nim běžel, konečně dorazil na místo a zakřičel: "Stephanie, přestaň!" Olivia, lapající po dechu a dusící se, měla pocit, že jí plíce explodují. Její ruce divoce mávaly. Chris se k nim dostal, odstrčil Stephanii stranou a vytáhl Olivii z vody. Olivia, promočená a prudce kašlající, se snažila promluvit. Chris, plný obav, se na ni podíval. "Jsi v pořádku?" Olivia lapala po dechu a pálilo ji na hrudi. "Já... já... sípu." Její oči byly zastřené bolestí a sotva dokázala formulovat slova. Chrisův výraz se zatvrdil, jeho oči se zúžily, když se zamračil na Stephanii. Stephanie, nezaskočená, udělala dva rychlé kroky vpřed a bez váhání dupnula Olivii na kotník. Olivia bolestně vykřikla. "Argh—!" Chris zařval, zuřivost z něj sálala. "Stephanie!" Znovu ji odstrčil, jeho ruce se třásly vztekem. Ale Stephanie to nerozhodilo. Zvedla svou malou kabelku a hodila ji přímo Chrisovi do hlavy. Náraz způsobil, že Chris zavrávoral, na chvíli omráčený, ale jeho vztek jen zesílil. Nemohl uvěřit, jak hrubá a brutální se Stephanie stala. Než mohl Chris zareagovat, Stephanie se znovu vrhla na Olivii a kopla ji do nohy. Olivia, už tak se potýkající s vodou, pocítila ostrou bolest, která jí projela nohou, která začala otékat.