To, že jsem byla jedinou osobou bez vlka, mě nutilo přemýšlet: ‚Jak můžeme poznat svého druha?‘ Příběhy o nalezení osudového partnera byly vždy těmi, které jsem nejraději poslouchala. Vždy jsem si myslela, že budu mít někoho svého, kdo mě bude chránit vlastním životem. Nečekala jsem však, že mě odmítne v okamžiku, kdy mě najde. Radost z nalezení druha se mě netýká, cítím jen zmatek a úzkost, protože nechápu, proč se rozhodl být s někým jiným. **** Před 5 lety… Bylo mi teprve 18 let, když jsem ho potkala. Krále alf… Nebo mého osudového druha… Bylo to poprvé, co jsem se účastnila shromáždění vlkodlaků, protože jsem byla dost stará na to, abych měla druha. Rodiče si mysleli, že vzít mě na tu akci bude pro mě úžasná věc. Kdyby jen tušili, že v jedné věci měli pravdu... Skutečně jsem tam našla svého druha... Jenže on nechtěl, abych byla jeho družkou. „Ty jsi Gwen?“ I jeho hlas zněl v mých uších hluboce a sexy. Pro dívku, která nikdy nebyla zamilovaná a s muži neměla žádné zkušenosti, jen z úžasných a krásných příběhů o hledání druha, se mi poprvé rozbušilo srdce tak rychle, že jsem téměř nemohla dýchat. Přikývla jsem. „Ano, Gwen Louveová,“ odpověděla jsem nervózně. Upřeně se na mě díval, což způsobilo, že jsem se cítila stydlivě a nepatrně. Takhle to tedy vypadá? Tohle cítí i ostatní, když najdou svého osudového druha?! „Proč nemáš svého vlka?“ zeptal se přímo a já věděla, že to bylo pravděpodobně poprvé, co narazil na vlkodlaka bez vlka, jako jsem já. Křečovitě jsem se usmála. „Nevím.“ Přikývl a já se zmateně zamračila, protože jsem neviděla, že by se na jeho rtech objevil úsměv. On není šťastný?! „Pak to bude jednodušší,“ řekl a zmátl mě ještě víc. „Cože?“ „Víš, ta žena, se kterou jsem, je toho hodnější než ty…“ mluvil, zatímco celou dobu upíral oči na mě. Nikdy by mě nenapadlo, že tohle uslyším ve chvíli, kdy najdu svého osudového druha. „Takže si nemysli, že si zasloužíš být mou družkou.“ „Cože?!“ zašeptala jsem v šoku. Myslí to vážně?! Prásk! Při těch slovech jsem měla pocit, jako by mi někdo vlepil facku. Po jeho slovech mi začaly téct těžké slzy a dívala jsem se na něj už jen s nenávistí. „Jsem král, je nemožné, abych byl s dívkou bez vlka, jako jsi ty,“ pokračoval. Bodnutí... Další bodnutí... Opět to ostré bodnutí jeho slov mě donutilo zvednout ruku a dotknout se bolavé hrudi. „Doufám, že to chápeš,“ byla jeho poslední slova, než se otočil a nechal mě tam zraněnou. Bože... Proč? Myslela jsem, že nemít vlka znamená nemít druha, ale ty jsi mi dala toho nejlepšího muže ze všech vlkodlaků, jenže on mě nechtěl. Proč? Od té chvíle jsem si uvědomila, že ani Bohyně měsíce není na mé straně, musela jsem si najít svou vlastní budoucnost a štěstí. ******** Současnost…. Les Riege... Po pěti letech jsem se konečně vrátila do svého rodného města. Rozhlížím se po letišti v tomto malém městě – moc se nezměnilo, vlastně je to prakticky stejné. „Ahoj, Gwen, jsi tam?“ Gwen zalapala po dechu, když uslyšela hlas své dlouholeté nejlepší kamarádky Alice a uviděla mávání její ruky před svým obličejem. „Promiň, zasnila jsem se,“ zamumlala jsem v rozpacích. Alice se usmála. „Přemýšlíš o něčem?“ Oplatila jsem jí úsměv, nejistá, jak vysvětlit, že mě něco znepokojuje. Dívka s hnědými kudrnatými vlasy po ramena a modrýma očima nesla dva velké košíky a zírala na své okolí. Další město, které je blízko rodného města, kde se narodila a vyrostla. Je to téměř 5 let, co nebyla doma, a dnes se rozhodla vrátit poté, co ji otec po dlouhé době konečně kontaktoval, aby ji pozval stát se lékařkou ve městě, kde se narodila. Gwen Katherine Louveová, která je třetím dítětem a jedinou dívkou v rodině z rodu Alf, je ale také jediná, kdo v sobě nemá vlka, což ji odlišuje od ostatních. Někteří ji považují za slabou, divnou a nepřirozenou, ale ti, kdo ji znají, vědí, že je to výjimečná žena. Jak mám někomu vysvětlit, že jako někdo, kdo v sobě nemá vlka a komu se kvůli tomu ostatní vždy posmívali, jsem byla také odmítnuta svým osudovým druhem? Nikdo neví o tom incidentu před 5 lety… Nikdo neví, že mám osudového druha a že mě odmítl, protože má někoho jiného… Jakožto u 3. dítěte Alfy byli všichni už tak zmatení, jak je možné, že v sobě nemám vlka, takže hádám, že to o svém odmítnutí udržím v tajnosti. Někteří říkají, že jsem prokletá, protože ve svých 23 letech ještě nemám druha jako ostatní, kteří své našli už v 16 letech. Mnozí ale tvrdí, že je to proto, že jsem tak slabá žena, že ani jeden vlk nechce být mou součástí. Možná měli pravdu o tom, že jsem slabá žena, když vím, že mě můj osudový druh nechce. Jít na univerzitu s lidmi byla správná volba, protože mnoho vlkodlačích žen si nevolí vyšší vzdělání, jelikož se nemohou odloučit od svého životního druha. Já jsem ale jiná, mohu být svobodná a dělat si, co chci, protože nemám vlka, takže lidé jsou přesvědčení, že nebudu mít ani životního partnera. No, opět měli pravdu v tom, že nemám druha, protože mě odmítl. Zvolila jsem tuto cestu, protože jsem chtěla dokázat, že si zasloužím v životě ty nejlepší věci, že mám schopnost být čímkoli. Zasloužila jsem si být šťastná... **********