Vítr v regionu silně foukal. Kvůli počtu hostů byla obrana a bezpečnost regionu prováděna nejen dvakrát více než obvykle, ale až třikrát, a dokonce čtyřikrát, aby se nic nepokazilo, protože by to mohlo mít fatální následky. 15 Alfů z několika regionů a 1 Král alf shromážděni na jednom místě – snadný cíl pro zlé lidi a toulavé vlky, kteří chtějí chaos. Samozřejmě musíte být připraveni. Atmosféra byla napjatá už od příjezdu Krále alf, přičemž se Alfové psychicky připravovali na to, že řeknou věci, o kterých věřili, že by je mohly zabít. Slyšela jsem o něm hodně, o Králi alf, dokonce existuje kniha o tom, jak brutálně a nemilosrdně eliminoval své nepřátele, aby se vlkodlačí království stalo tak mocným, jakým je nyní. Hádám, že mít družku bez vlka bude jeho slabina, takže nenávidí představu, že by mě měl po svém boku. Nevím, jestli je to jeho důvod? Ale i tak je to špatně, pokud je opravdu silný, chránit mě by měla být snadná věc, ne? To nevadí, Gwen, už na to nemysli, nech to plavat... Jsi silná žena, lékařka a zasloužíš si jiného muže a být šťastná s kýmkoli, pokud tě tvůj osudový druh nechce. Cvak... Vstup do mého starého pokoje vyvolal vzpomínky... Malá postel v rohu, psací stůl a malá knihovna plná knih, protože čtení je jedna z mých nejoblíbenějších věcí. Právě jsem si uvědomila, že mám tolik knih? Můj kufr už byl ve vedlejší místnosti, v šatně, a já jsem přešla ke sbírce fotek u mého psacího stolu. Visely tam mé fotky z mládí s Ryanem, Rickem, Alicí a mými rodiči. Usmála jsem se na ně, než jsem hodila tělo na postel a dlouze vydechla. Zpátky doma... Páni, 5 dlouhých let studia medicíny, nikdy jsem si nemyslela, že budu zpátky tady. Buch.. Buch.. Buch… Srdce mi stále rychle bije. Hádám, že vědomí, že tvůj osudový druh, který tě odmítl, je tu taky, mě znervózňuje. Nevím, jak zareaguje, až zjistí, že jsem tady. Věděl, kdo jsem, než sem přišel? Věděl, kdo je můj otec, než sem přišel? To je jedno, Gwen, zapomeň na něj! Chtěla jsem jen na chvíli zavřít oči, ale únava mě přemohla a neuvědomila jsem si, že jsem usnula. Crr.. Crr.. Crr…!!! Zvuk telefonu mě probudil a s překvapením jsem zjistila, že už je 7 večer. „DO PRDELE, já jsem zaspala!!!“ zakřičela jsem a spěšně se začala chystat. Rychle jsem se osprchovala, pak spěšně vzala nějaké oblečení ze šatny a zanadávala, že jsem ještě neotevřela kufr, takže jsem narychlo prohledala své staré oblečení a nakonec se rozhodla pro modré šaty, které jsem měla na maturitním plese, a které byly velmi pěkné, protože zvýrazňovaly mé oči, jež měly stejnou barvu. Zapomněla jsem se zeptat, kde akce začne, a myslela jsem, že zamířím do sálu ve 2. patře, ale našla jsem ho prázdný. SAKRA! Pak se jeden bodyguard postavil a informoval mě, že večeře se bude konat v hlavní zahradě. Za běhu a poděkování jsem spěchala na místo a proklínala se, když jsem viděla, že už je tam spousta lidí. Doufám, že nejdu pozdě, doufám, že nejdu pozdě, doufám, že nejdu pozdě, mumlala jsem si při běhu. Ale jako obvykle, štěstí nebylo na mé straně, když jsem uviděla elegantní postavu stojící před mými rodiči, kteří vypadali napjatě. Buch.. Buch.. Buch...! Ó, mé srdce, prosím, buď zticha!! Sakra... Sakra...!!! TO JE ON?!!! Snažím se chovat chladně nebo nenervózně, ale mé srdce jako by mělo vlastní rozum, protože bije jako o závod. Do prdele! Uklidni se, Gwen!! Snažím se uklidnit, ale jen to zhoršuji. Sakra! Lidé to uslyší!!! „Nevím, proč jsi tak nervózní, ale vím, že všichni slyší tlukot tvého srdce.“ S lapáním po dechu jsem otočila pohled, abych se setkala se svým starým přítelem Danielem, který stál vedle mě s úšklebkem na tváři. „Dane, ty jsi mě vyděsil.“ „Vítej zpátky, kotě,“ přivítal mě s obrovským úsměvem, než mě pevně objal. Uchechtla jsem se. „Stále okouzlující, jak vidím.“ „Vždycky, zlato,“ odpověděl s mrknutím a já si nemohla pomoct a zasmála se mu. Daniel je sukničkář, ale je to můj bratranec z druhého kolena a byli jsme si blízcí od mládí, takže takhle spolu mluvíme běžně. Vím o jeho dobrodružstvích a on se ke mně chová jako k mladší sestře. „Proč jsi nestála se svou rodinou, abys přivítala Krále alf?“ zeptal se a já jen pokrčila rameny. „Měla bych?“ zeptala jsem se a Daniel věděl, že jsem vždycky nenáviděla být spojována s rodinou Alfy. Jen se uchechtl a lehce mě poplácal po zádech. „Nemyslím si, že si uvědomí, že tam nejsi,“ odpověděl lehce, ale nějak se zdálo, že štěstí nikdy nebylo na mé straně. „GWEN!!!“ Zalapala jsem po dechu, když jsem uslyšela otcův hlas, jak mě volá, a oba jsme zvedli hlavy, abychom viděli, že se na nás všichni dívají. Cože? Srdce se mi znovu rozbušilo, když jsem se setkala s jeho očima. Jeho oči jsou na mě celou dobu upřené... Co myslel tím pohledem? Proč vypadal naštvaně? Já jsem ta, kdo má být naštvaná!!! „O..kay, proč to vypadá, že tě Král alf nenávidí? Vypadá, jako by tě chtěl zabít pohledem?!“ zašeptal Daniel, než mi jemně zatlačil na záda, abych se začala přibližovat k místu, kde stáli. Naštvaný? Proč je naštvaný? Je to proto, že jsem mluvila s Danielem? Takže, co to má společného s ním? On je ten, kdo mě nepřijme, tak proč je naštvaný?! pomyslela jsem si a snažila se najít odvahu se mu statečně postavit. No tak Gwen, musíš být silná, čel tomu parchantovi králi!!! *******