„Nechápu, jak mohl tak dlouho potlačovat svůj ‚zvířecí instinkt‘,“ slyšela jsem Alici, jak se na druhém konci linky pobaveně chichotá. Nedámsky jsem si odfrkla. „Víš, že náš rozhovor slyší, že jo?“ „Děláš si srandu!“ vydechla a já jsem téměř neudržela smích, když jsem z ní uslyšela ten strach. „Sakra, ty mě děsíš,“ dodala, když slyšela, jak se hlasitě směju. „Teď tu není, hádám, že jsi v bezpečí,“