Návrat k pohledu Gwen „Proč nemáš svého vlka?“ Kdo? Kdo je ten muž? Křečovitě jsem se usmála. „Nevím.“ Přikývl a já se zmateně zamračila, protože jsem neviděla, že by se na jeho rtech formoval úsměv, ale nevidím mu do očí. „Pak to bude jednodušší,“ řekl a zmátl mě ještě víc. „Cože?“ „Vidíš, ta žena, se kterou jsem, je hodnotnější než ty... Takže si nemysli, že si zasloužíš být mou družkou.“ Zalapá