Nevím, jak dlouho to trvalo, než jsem konečně ztratila vědomí. Slyšela jsem jen matně rozzlobený řev šelem a křik, ale nedokázala jsem si nic vyvodit. „UŽ JSOU TO TŘI DNY, PROČ SE NEPROBOUZÍ??!!!“ Kdo…? Kdo to křičí? . . . . . . . . „Ne.. prosím.. AARRKK..!“ . . . . . . . . „Prosím.. Nezabíjej mou družku.. AAARRRKKKK..!!!“ . . . . . . . . První věc, kterou jsem cítila, byla bolest. Nejen hlava neb