Selina by nikdy nevěřila, že Trevona uvidí zrovna ve Starlight Clubu. "Selino, co tu děláš?" Trevon se po zaplacení účtu u baru rozhodl sejít dolů a podívat se po Charm. Někdo říkal, že žena, která zněla jako ona, šla směrem k toaletám. Šel za ní a byl překvapen, když uviděl Selinu, ženu, se kterou byl ženatý jen naoko. Když Trevon rázně vykročil, jeho hlas byl hluboký, ten typ, co dokáže dívčí srdce přimět k salta. Měl kolem sebe tu auru, která naplňovala místnost, zesílenou každým krokem, který udělal. Jeho pronikavé oči, způsob, jakým mu oblek perfektně seděl na očividně vysportovaném těle, a slabý závan tabáku – to všechno bylo intenzivní a poutalo pozornost. "Poflakování se ve Starlight Clubu znamená, že se chci bavit. Dostal jsi moji poslední zprávu?" zeptala se Selina. "Ne, nekoukal jsem se. Jsem tu, abych někoho našel." Trevon se zastavil blízko Seliny a naklonil se k ní. "Máš na sobě krev," poznamenal a setřel jí smítko zpod náušnice. Selina ani nehnula brvou. Byla nedbalá při úklidu po potyčce, pravděpodobně proto, že to nedělala roky. Jeho oči se zúžily a zamířily k dveřím toalety, které zůstaly pootevřené. "Někdo ti dělá problémy?" "Už nebude," odpověděla Selina chladně. "A Trevone, abychom si to ujasnili – jsem pro tu šarádu společného bydlení, abychom vyřešili tvé rodinné drama, ale nezapomeň zítra na servisní středisko ve tři odpoledne. Možná budeš muset zasáhnout." Než mohl odpovědět, Selinin telefon zavrněl. Podívala se na něj, přijala hovor a začala se vzdalovat. "Mám na práci další věc. Uvidíme se zítra. Nezapomeň. Budeme si psát." Trevon se díval, jak odchází, a pak sám zamířil na toalety. Našel Kevina, který vypadal, jako by prošel mlýnkem na maso, a sotva se držel na nohou. Trevon vykopl dveře každé kabinky a hledal Charm, ale našel je prázdné. 'Mohla by to být opravdu Selina? Je jí teprve dvacet jedna, ale je to také slavná hackerka Charm z Dark Webu, která se před dvěma lety dostala na vrchol?' přemýšlel. Bylo těžké tomu uvěřit. Selina byla hádanka zahalená tajemstvím. Nemohl to nechat jen tak a zavolal. "Šéfe, co potřebujete?" ozval se hlas na druhém konci. "Kopej hlouběji. Prohledej všechny naše zdroje a najdi cokoliv o Selině. Chci úplný přehled, a myslím tím úplný, do zítřka." "Ano, pane." Po ukončení hovoru se Trevon pustil do prohlížení bezpečnostních záznamů klubu a zavolal někomu, aby se postaral o Kevina. "Pomoc... Pomozte mi..." Kevinova prosba byla slabá, jeho vidění rozmazané. Natáhl ruku, zoufale. Ale Trevon ustoupil, znechucení bylo jasné jako den, a rozdrtil mu ruku pod nohou. Praskot kostí byl poslední věcí, kterou Kevin vnímal, než všechno zčernalo. Selina se schovala do klidného kouta a přijala Lydiin hovor. "Cože? Kytarista tvojí kapely měl nehodu cestou sem? A je to vážné?" Selina byla vyvedena z míry. "Takže, jaký je plán pro tu show?" "Selino, potřebujeme zázrak, a to jsi ty. Pořád hraješ na kytaru, že jo?" Lydia vždycky přinášela Selině jedinečné dary, mezi nimi i kytaru, v naději, že ji inspiruje k nalezení její vášně. Nechtěla, aby Selina skončila ztracená a bez cíle jako Lydia, když byla ponechána sama sobě. V Lydiiných očích nebyla Selina jen dobrá; byla kytarový zázrak. "Jo, umím hrát..." Selina se odmlčela, v mysli jí probleskly vzpomínky na to, jak byla v rodině Harveyových vyvrhelem. Bylo to už věčnost, co hrála. Bála se, že ztratí krok s kapelou, nebo ještě hůř, že Lydii před všemi ztrapní. Ale ne, tohle byla její druhá šance na život. Skončila s tím, že bude tím outsiderem pro rodinu Harveyových, toužícím po lásce. "Počítej se mnou, Lydie." Selinin hlas byl plný odhodlání, připravena vzít si zpět, co si zasloužila. "To je to, o čem mluvím." Lydiin hlas se rozzářil. "Dnes večer zapálíme Starlight Club!" "Rozjedem to!" V zákulisí Starlight Clubu Selina cítila na sobě oči místnosti, které ji soudily. Manažerka The Rose byla taková baculatá žena ve čtyřicátých letech s brýlemi, která se zdála milá, ale nervózně pobíhala jako šílená. Přiběhla k Lydii, otřesená. "Lydie, pokud to není jisté, raději to vzdáme. Můžeme s klubem upravit sestavu a zachránit show. Špatný set by mohl zabít pověst The Rose; tohle není žádná legrace." "Elaine, nevsadila bych na to, kdybych si nebyla jistá. Seznam se s mojí kamarádkou – Selinou. Zaskočí za kytaru a my to zabijeme. Pokud to propadne, vezmu to na sebe a odstoupím z The Rose," slíbila Lydia. "Lydie, ty jsi to, co je v The Rose teď žhavé," povzdechla si Elaine Moore a podala Selině noty. "Zlato, všechno je na tobě. Máme teď další kapelu a máme třicet minut na to, abychom se sehráli..." Elainein hlas se vytratil a ztratil páru. Třicet minut na synchronizaci? Většina kapel potřebovala minimálně celý den na to, aby se naladila, zvláště na takovém místě jako Starlight Club, a to s jejich běžnou sestavou. Aby Selina naskočila na poslední chvíli a zvládla to, byl by to malý zázrak. Selina nezmeškala ani jeden takt; její oči tančily po hudbě a okamžitě si zapamatovaly každou notu. "Klid, Selino," uklidnila ji Lydia a povzbudivě ji poplácala. "Zvládneš to. Chceš si vyzkoušet tuhle kytaru?" "Jasně." Selina si ji vzala od Lydie. Kytara byla kráska, zdobená ohnivým oblakovým designem a strunami, které správně zachycovaly světla pódia. Brnkla na strunu – zvuk byl ostrý a ohnivý, přesně tak, jak se jí to líbilo. V tu chvíli se přiblížila dvojčata.