Prásk! Facka zahřměla v místnosti a Selina Harveyová se skácela k zemi. Její otec, Quinton Harvey, se nad ní tyčil, zuřící. "Selino, zmije! Jak jsi mohla zdrogovat Ashley a nechat ji v posteli s nějakým chlapem? Byla by v pánu, kdybychom ji včas nenašli!" Selina, slabá a křehká, protestovala: "Ne... Tati, to jsem nebyla já. Přísahám!" "Drž hubu!" Quinton ji tvrdě kopl do břicha a ona se pozvracela, takže celá místnost smrděla. Tyčil se nad ní, oči plné zuřivosti. "Jestli se Ashley něco stane, máš po všem!" Ale pak Quintonova žena, Sára Harveyová, panicky zavolala: "Miláčku, zapomeň na ni. Musíme do nemocnice. Ashley nás potřebuje!" "Už jdu!" odpověděl Quinton. Odešli a zabouchli za sebou dveře. Selina ležela schoulená na studené podlaze, třásla se a měla pěnu u úst, šeptala: "Já jsem to neudělala. Neublížila jsem Ashley..." Třesouc se, s bodavou bolestí v těle, omdlela. Čas se vlekl. Ve spánku byla Selina náhle vytržena ze spánku trhnutím za vlasy. Otevřela oči a uviděla Quintona, jak na ni zlostně zírá. Bránila se, v hlase bolest. "Tati! Nech toho! Bolí to..." "Bolí? Myslíš, že tohle je bolest? Tvoje sestra bojuje o život na jednotce intenzivní péče kvůli tobě! Jsi hrozná dcera. Proč jsem se vůbec obtěžoval tě přivést zpět?" křičel Quinton. Nenaslouchal Selině; místo toho ji táhl jako hadrovou panenku, kolem chladných šepotů služebnictva, ze sklepa až na střechu. Cestou Selina utrpěla mnoho modřin a začala krvácet, ale Quintonovi to bylo jedno. S hlasitou ranou udeřil její hlavou o skleněné dveře na střechu. Náraz způsobil Selině závrať. Její čelo bylo rozseknuté a krev se lila ven, vypadalo to velmi děsivě. Za boží milosti, že to přežila. Šlápl jí na ruku, rozdrtil ji a požadoval: "Ptám se tě naposledy, Selino. Přiznáš se teď?" "Já... Já jsem to neudělala... Tati, já fakt ne..." vzlykala. "Zapíráš to? Tak kleč tady, dokud se nepřiznáš!" Quinton ji tam nechal a zamkl za sebou dveře. V prosincové zimě měla Selina na sobě staré pyžamo, které Ashley kdysi nosila, nyní roztrhané od toho, jak ji Quinton popadl, a odhalující nové, surové odřeniny. Silně se třásla a koktala: "Já jsem to neudělala... Já jsem to neudělala..." Každé slovo ji hluboce bolelo. 'Proč mi moje rodina nevěří? Tak zoufale jsem toužila po jejich lásce a oni se tak snažili mě přivést zpět. Proč se všechno tak kazí?' přemýšlela a její oči pomalu ztrácely jiskru. Po kdovíjaké době se dveře rozletěly. Při pohledu na svého bratra se v Selininých očích zableskla naděje. "Ahoj, já..." Ale on ji tvrdě uhodil. "Ty zrůdo! Jak jsi mohla ublížit Ashley? Ona je jenom dobrá! Měl bych tě hned zabít!" Jeho sevření se jí utáhlo kolem krku a dusilo ji. Její další bratři se přidali a mlátili ji, jejich rány byly nelítostné a kruté. Zbitá, pomlácená a omrzlá, Selinino tělo se už nemohlo hýbat. Její mysl se vzdalovala, chlad jí pronikal do kostí. Quintonův hlas byl rozzlobený a brutální. "Shoďte ji ze střechy! Odmítám věřit, že je to moje dítě. Až bude pryč, nechte ji psům." Selina se s námahou podívala nahoru a viděla, jak na ni Quinton a Sára zírají, jako by byla ta nejhorší. Její vlastní bratři jí to udělali, zatímco její vlastní rodiče se jen dívali. Byli rozzuření kvůli něčemu, co ani neudělala, jen proto, že to bolelo jejich oblíbenou Ashley. 'Kam to vede mě? Nejsem snad taky Harveyová? Proč mě vidí jako méně důležitou než Ashley? Jestli je pro ně ona vším, proč dělali takový rozruch s tím, že mě přivedli zpět domů? Pokaždé, když se skoro vzdám, zatáhnou mě zpět s trochou naděje, jen aby mě zase srazili dolů. To je vtip... Jak absurdní!' pomyslela si Selina. Pak, když ji její bratři srazili ze střechy, se vlastně usmála. Poprvé se cítila svobodná a zavřela oči. Uvězněná pod dokonalým obrazem Ashley, toužící po alespoň troše lásky a zároveň neustále manipulovaná – Selina skončila. V jiném životě by se od toho všeho držela dál. ***** Selina si myslela, že zemřela, ale teď se ocitla naživu, stojící v šatně. Byla zpět, jen měsíc do svého života s rodinou Harveyových. Bylo 21. června 2030. Selina, spolu se Sárou a Ashley, byly v nóbl obchodě, aby si koupily novou kolekci Chanel. Vzpomínka na její hrůzný konec byla čerstvá. Zavřela oči, zhluboka se nadechla a přinutila se přijmout, že dostala další šanci na život. Když znovu otevřela oči, byly plné odhodlání. Tohle byla její druhá šance a ona se ji chystala využít. Pak Ashley Harveyová odhrnula závěs. "Selino, jsi tady věčnost! Tady, máma ti poslala nejnovější halenku Chanel, abys ji vyzkoušela," usmála se. Tváří v tvář Ashleyině falešné sladkosti si Selina vzpomněla, co se stane později. Chladně jen řekla: "Rozumím." Vzala si halenku a rychle zatáhla závěs, takže Ashleyin úsměv zamrzl na místě. Ashley si nemohla pomoct a pomyslela si: 'Co se se Selinou děje? Nějak se změnila. Když se poprvé vrátila, byla celá pryč, snažila se mě získat jako štěně, které nemůže najít cestu. A teď mi odmlouvá? No nazdar!' Ale jen se pro sebe ušklíbla a pomyslela si na Selinin nadcházející pád.