Katrina zírala na Kylana, v hlavě jí vířily myšlenky zběsilou rychlostí a dlaně se jí orosily potem. Všimla si, že ji Kylan pozorně sleduje, ale nedokázala ovládnout svůj výraz, i kdyby chtěla. „Já… Co to má znamenat, Kylane?“ zeptala ses tiše. Kylan protočil oči. „Myslel jsem, že záhlaví je dostatečně jasné,“ řekl, teď už zněl spíš znuděně. „Poté, co jste mě s Ryanem včera zahnali do kouta, začal jsem o té nabídce přemýšlet. A pak mi to připadalo docela zřejmé.“ Na chvíli se odmlčel a znovu si prohlédl její tvář. „Nemám čas hledat někoho, komu bych nabídl tak hloupé uspořádání. A nejen to, ale většina žen mi připadá poněkud… obtížná pro navázání kontaktu,“ pokračoval s mávnutím ruky, „když jsme včera večeřeli s Keithem, připomnělo mi to, jak snadno se zdáš s lidmi navazovat kontakt. Máš talent na to, aby ses někdo cítil dobře, a dokonce ani já netrpím tvou přítomnost, v malých dávkách.“ Katrina věděla, že by se měla urazit tím, jak o ní mluvil, ale byla příliš zmatená a ještě víc šokovaná, než aby si to plně uvědomila. Povzbuzovala Kylana, aby se s někým oženil, to ano. Dokonce se rozplývala nad tím, proč je to dobrý, a dokonce i praktický nápad. Ale neměla v úmyslu, aby oslovil ji, aby takovou roli zastala. Bylo to vysoce nevhodné, z několika důvodů. „Včera pozdě večer jsem se sešel s Ryanem a dnes brzy ráno s Maxem. I když je to technicky vzato porušení firemní politiky, Max je ochoten udělat výjimku. Všichni vidí, jak akcie klesají, a všichni to chceme napravit,“ řekl Kylan teď už stroze a bylo jasné, jak moc ho současná situace firmy štve. „Nepochybně se objeví fámy. Ale řešení těch je součástí tvé specializace, ne? Zajistíme, abychom veřejně prohlásili, že jsme se stali mým snoubencem jen na pár měsíců a že ses do své pozice nedostala cucáním mého ptáka, nebo něčím takovým,“ žvanil Kylan dál a pokrčil rameny. Katrině se tvář zalila karmínovou červení při té ledabylé zmínce o jeho zatraceném… pohlavním orgánu. Co to, sakra, má být za rozhovor? Nemohl to myslet vážně, co navrhoval. „Kylane… Ty to nemůžeš myslet vážně. Já nemůžu… Já se nemůžu… vdát za tebe,“ vyjekla prakticky. Její fantazie pracovala na plné obrátky a propadala panice. Kylan si odfrkl a zavrtěl hlavou. „Neblázni, Katrino. To všechno je jen naoko. Myslel jsem, že to je také zřejmé.“ Ukázal špičkou pera na smlouvu. „Je to docela jednoduché. Mohu ti to projít?“ zeptal se a pohlédl na ni. Těžce polkla a snažila se uklidnit své srdce i mysl. „Já… Jasně,“ nakonec svolila a zhluboka se nadechla. Kylan přikývl a odkašlal si. „Dobře, jak jsem řekl, je to jednoduché. Je jen pár pravidel a je v tom pro tebe několik výhod.“ Ukázal na sekci s výstižným názvem „pravidla“ a ona se naklonila, aby ji s obavami sledovala. „Za prvé, doba trvání smlouvy bude rok po falešné svatbě s možností prodloužení, pokud to bude nutné. Svatbu uspořádáme, jakmile Ryan a Max usoudí, že je to pro nás v pořádku, abychom se „usadili“. Za druhé, musíme jít alespoň jednou týdně na rande a musí to být někde na veřejnosti. Je nezbytné, aby paparazzi pořídili pár fotek.“ Kylan se na ni díval, aby se ujistil, že dává pozor, a ona mu slabě přikývla, aby naznačila, že ano. Tak nějak, každopádně. V hlavě se jí točila hlava. „Za třetí, musíš mě doprovázet na všechny galavečery, obchodní večeře a cesty během celého období. Budeš si plnit své povinnosti jako moje asistentka, ale budeš mít další odpovědnost, a to hrát roli mé snoubenky, alespoň pro veřejnost. Za čtvrté, musíš být připravena mě držet za ruku, objímat mě nebo líbat mě, pokud to situace bude vyžadovat,“ mluvil Kylan klinicky a jen to přispělo k jejímu pocitu lehkosti v hlavě. Líbání? Mluvil o tom, že ji bude líbat, a ona měla pocit, že omdlí. Tohle nebyl ten průběh konverzace, jaký očekávala. Byla neuvěřitelně překvapená, že Ryan a Max už ten nápad schválili, ale Katrina předpokládala, že by nebyla tak zmatená, kdyby se nad tím dostatečně zamyslela. Postavení společnosti bylo zoufalé a všichni to věděli. „Jak to zatím všechno zní?“ Kylan se odmlčel, aby se jí zeptal. Katrina se zhluboka a rozechvěně nadechla a pak se nervózně zasmála. „Mohu mluvit upřímně?“ zeptala se generálního ředitele. Kylan jednoduše přikývl a ona si olízla rty. „Jsem tak zmatená, Kylane. Jak jsi… Jak jsi s tím v pohodě? Se mnou?“ Hledala v Kylanově tváři cokoli, co by jí mohlo pomoci pochopit, ale jeho obvyklá stoická maska byla pevně na svém místě. „Řekl jsem ti, Kate. Tvá osobnost vyhovuje našim objektivním potřebám. A snesu být v tvé blízkosti. Také jsi atraktivní žena a uvědomuji si, že existují horší možnosti, které bych mohl zvážit.“ Kylan znovu pokrčil rameny. Byla zvyklá na Kylanovu bezcitnost, kdykoli promluvil. Ale způsob, jakým mluvil o ní, ji zmátl a zároveň jí vyvolal divný pocit. „Jaká jsou další pravidla?“ zeptala se tiše. Kylan se znovu podíval na smlouvu, než pokračoval ve čtení. „Ani ty, ani já se nesmíme s nikým jiným vyspat nebo s nikým jiným chodit během tohoto období. A k tomu, nesmíme se spolu ani vyspat,“ vysvětlil jí. Stále se potýkala s myšlenkou líbání s Kylanem, natož s ním spaní. Málem se propadla židlí až na podlahu jeho kanceláře. „Co dál?“ podařilo se jí vykoktat. „Především se do mě nesmíš zamilovat,“ řekl jí Kylan najednou neuvěřitelně intenzivně a vážně. Mírně se stáhla před jeho pohledem a znovu se zhluboka nadechla. „To… Nedokážu si představit, proč by to měl být problém, Kylane. Nejsi zrovna přístupný člověk, na začátek,“ řekla upřímně. Kylan protočil oči nad jejími slovy. „Chceš slyšet, co z toho máš ty?“ zeptal se tě stroze. Katrina mohla jen slabě přikývnout, zatímco její mysl se snažila držet krok s rychlostí rozhovoru. „Splatím ti studentské půjčky, pokud nikdy nedojde k porušení smlouvy, tedy. Takže to budu dělat v malých splátkách. Pět tisíc dolarů sem a tam, něco takového. Také uhradím veškeré výdaje na cestování, rande, večeře a šaty, které budeš potřebovat. Pokud se vyskytne něco jiného nebo budeš něco potřebovat, uhradím to také,“ mluvil Kylan stále tak ledabyle, že se nemohla ubránit tomu, aby na něj zírala. „Kylane… To je… Ne… To by bylo příliš. Moje půjčky jsou astronomické. To nemůžu přijmout.“ Koktala, ale Katrina to stejně dostala ze sebe. Tohle bylo příliš. Kylan protočil oči s otráveným klapnutím jazyka. „Katrino, nerad mluvím o penězích, ale jednoduše řečeno… Padesát tisíc dolarů pro mě nic neznamená. Neměla by ses takovými věcmi znepokojovat. Chci jen vědět, jestli si dokážeš představit, že to budeš dělat. Jsi chytrá a schopná dívka.“ Na chvíli se odmlčel a zdálo se, že zvažuje, zda říct něco jiného. „Vím, že jsem… Poněkud obtížný jedinec. Nikdy ses nezeptala proč nebo si nepřála, abych byl jiný. Co říkáš, když nejsem poblíž, není moje věc. Ale do očí jsi ke mně byla jen uctivá, i když se mnou nesouhlasíš. Jsi, upřímně řečeno, perfektní osoba, která se bude vydávat za mou snoubenku… nebo manželku. Jsi ten druh image, který Ross Corp. potřebuje odrážet. Můžeš… Můžeš pomoci zvrátit situaci, Katrino. Pokud budeš ochotná, tedy.“ Kylanovi bylo nepříjemné ji chválit a Katrinu překvapilo, že dokázal být vůbec tak otevřený. Zvažovala jeho nabídku. Myšlenka, že by její studentský dluh mohl být pryč, byla možná nejpřitažlivější částí všeho, co řekl. Věděla, že je třeba zvážit detaily a že se na cestě vyskytne několik překážek, kvůli kterým se bude cítit víc než nepříjemně. Ale teď už také dokázala pochopit, proč ji vůbec oslovil. Dávalo to smysl. Bylo to zatraceně šílené, ale… Opravdu to dávalo smysl. Odkašlala si a narovnala se na židli. „Mám ke smlouvě pár dodatků,“ řekla a snažila se znít sebevědomě. Po Kylanově tváři na zlomek vteřiny přeběhl záblesk úlevy, než se mu na tvář vrátila obvyklá kamenná maska. „Co máš na mysli?“ zeptal se jí opatrně. „Potřebuji, abys mi dal kontrolu nad svými sociálními médii, zejména Litterem. Pokud to má mít nějakou naději na úspěch, nemůžeš se už pouštět do bitev na internetu. Potřebuji kontrolovat a vymýšlet tvé budoucí příspěvky,“ řekla Kylanovi a její hlas byl smrtelně vážný. Kylan se na ni zamračil. „Pouštím se jen do bitev, které za to stojí,“ zamumlal nesouhlasně. Zadržela protočení očí. „Souhlasíš, nebo ne?“ Přešla rovnou k věci. Kylan si povzdechl a přikývl. „Do prdele. Dobře,“ vyštěkl na ni. Mírně se ušklíbla. „Výborně, děkuji, že jsi rozumný.“ Poté si odkašlala. „Také se ke mně máš chovat vždy s úctou, během této situace. Ale nemáš se ke mně chovat nijak jinak, když jsme v práci.“ S tímhle to myslela vážně. Nechtěla zvláštní zacházení, zvlášť s tím, kolik fám už bude muset řešit, pokud skutečně půjde s „vztahem“ na veřejnost. „To zvládnu snadno. Něco dalšího?“ zeptal se Kylan a otočil smlouvu, aby přidal dodatky, které navrhla. „Už jen jedno,“ řekla tiše, na chvíli si kousla do spodního rtu a pak se Kylanovi podívala přímo do očí. „Ani ty se do mě nesmíš zamilovat,“ řekla pevně. Kylan na ni vyjeveně zíral. „To není problém. Nikdy jsem nebyl zamilovaný,“ odpověděl stejným věcným tónem, jaký si zvolil pro celý rozhovor. Podívala se na něj s mírným překvapením. Nikdy nebyl zamilovaný? Předpokládala, že to dává smysl u někoho tak uzavřeného jako Kylan. I tak ji to ještě o něco víc vyvedlo z rovnováhy. Katrina si olízla rty a přikývla. „Dobře, tedy,“ podařilo se jí říct. Kylan otočil složku zpět k ní a podal jí své ryté kuličkové pero, aby si ho vzala. „Tak co? Jsi v tom, nebo jsi venku?“ zeptal se jí a jeho oči zkoumaly její tvář. Na chvíli se podívala na Kylana a pak na smlouvu. Opravdu to dělá? Zoufale se ptala, co by si pomyslel Aaron, nebo co hůř… Co by si pomyslel její otec? Ale nemohla popřít, co to znamenalo pro Ross Corp. nebo o kolik snazší by byl její život, kdyby byly její studentské půjčky zrušeny. V hlavě jí vířilo několik proměnných. Její srdce jí říkalo, že je to špatný nápad a že se to nevyhnutelně vymstí a bude to mít hořký konec. Ale rozhodla se tyto myšlenky vytlačit z hlavy a místo toho se chopila jeho pera. Katrina podepsala své jméno na vyznačené tečkované čáře a pak Kylanovi vrátila pero. Sledovala, jak se podepsal i on. „Půjde to k Maxovi. Je to všechno velmi oficiální,“ informoval ji Kylan, zavřel složku a odložil pero. Podíval se na svůj opuštěný čaj a pak na její stejně zapomenutou kávu. Pak se podíval na ni. Katrině se srdce prudce rozbušilo, když se setkala s jeho pohledem. „No, jsi teď moje snoubenka,“ poznamenal Kylan s příliš velkou nonšalancí. Kylan Ross, její šéf, byl nyní její snoubenec. Její předstíraný snoubenec, jistě. Ale snoubenec, stejně tak. Do čeho se to, sakra, dostala?