Zakašlala, zamrkala, aby zahnala slzy, které jí hrozily vytrysknout z očí. „Správně. Radši to odnesu Kylanovi.“ Vzala čaj a vděčně se na Ryana usmála.
„Kylan tady ještě není, Katrino.“ Ryan se na ni zamračil, blonďaté obočí se mu stáhlo k sobě.
„Je po osmé hodině, pane.“ Podívala se na hodinky už podruhé toho rána, její zamračení zrcadlilo Ryanovo.
„Můžu mu zavolat, jestli chcete,“ nabídl Ryan.
Pe
















