Vzduch se proměnil. Cítila to, i když nedokázala přesně určit ten okamžik. Ale změnilo se to. Pohybovalo se to. Stalo se z toho… Nabití. Žár ohně, tlumené světlo lampičky na Kylanově nočním stolku. A ten způsob, jakým se na ni Kylan díval – úplně jinak. Bylo toho moc. Ohromující. Příliš stimulující.
Sevřela dlaně v pěst, nehty se jí zaryly do kůže a mysl ji jen polovičatě nabádala, aby zůstala tam
















