RAMONŮV POHLED
Vždycky jsem rád Daisy viděl. Byla jako závan čerstvého vzduchu, který moc dobře věděl, jak mi lézt na nervy, a dělala to s náboženskou horlivostí.
„Kluci musejí dál trénovat. Jdeme.“ Chytil jsem ji za ruku a odvedl ji pryč.
Zamávala jim na rozloučenou a slíbila, že jim pošle nějaké dárky.
Cestou do mého obydlí jsme si povídali o všem možném.
„Tvoje smečka je pokaždé větší, když sem
















