Soniina vlčice vytáhla tělo ven, a když byli v bezpečí, zhroutila se k zemi. "Sonio!" Zaslechla hlasité zavrčení, těsně předtím, než se jí zavřely oči. Když je znovu otevřela, zírala do podivných modrých očí. "Krásné," natáhla se, aby se dotkla jejich očí. "Opravdu krásné," zamumlala a propukla ve vlnitý smích. Vteřiny poté jí ruka spadla vedle ní a ona upadla do dalšího hlubokého spánku. *** "Co