Soniin pohled
Ivy mě zavedla do odlehlé části řeky a já jsem ze sebe shodila šaty. Nevěděla jsem, k čemu chce použít tu velkou látku, co s sebou nesla, dokud s ní nezačala tvořit oponu.
Při tomhle gestu se mi do očí vehnaly slzy. Nemusela mi pomáhat. Nikdy předtím jsem ji neviděla. Nikdy jsem neudělala nic, čím bych si její laskavost zasloužila, ale ona mi ji neodepřela. Dala mi ji nezištně.
To, c
















