Judy – pohled z její perspektivy „Máš pravdu,“ slyšela jsem říct jednoho z jeho kamarádů. „Ona tu fakt pracuje. To bude tak dobrý.“ „Hej, štětko, můžeme dostat stůl, nebo se na nás budeš jenom čumět?“ Štětko? Položila jsem jim jídelní lístky na stůl a čekala, až se posadí. „Nejsem štětka. Prosím, posaďte se.“ Když jsem se naklonila nad stůl, abych jim postavila pivo, jeden z nich mě chytil za zadek. Cítila jsem, jak mi celé tělo ztuhlo. „Líbí se mi ta tvoje uniformička. Co kdybys ji sundala a ukázala, co je pod ní?“ Celé tělo se mi rozpálilo, když jsem od stolu odstoupila a donutila ho pustit mou zadnici. „Nesahejte na mě,“ řekla jsem nahlas. „Ale no tak, Judy. Nejsi tady snad proto, abys uspokojovala chlapy?“ zeptal se další z jeho kamarádů. „Tak pojď a uspokoj nás. Sedni mi na klín.“ Sevřela jsem rty k sobě. „Nejsem štětka,“ řekla jsem jim naposledy. „Jsem servírka.“ „Tu práci máš, protože jsi kočka,“ ušklíbl se jeden z nich. „Šéfovi bylo jedno, jaký máš dovednosti. Zajímalo ho jenom, jestli umíš flirtovat se zákazníky a vydělat mu spoustu peněz. Rád ti dám dobrý dýško, když mi ukážeš, co máš pod uniformou, a sedneš mi na klín.“ Z jeho slov mi ztuhla krev v žilách. „Pojď sem, holčičko,“ řekl, poplácal se po klíně a mrkl na mě. Jen jsem na něj nevěřícně zírala. Podívala jsem se na Ethana, který mě sledoval a čekal, co udělám. Jak mohl jen tak nechat svoje kamarády, aby se ke mně takhle chovali? Kdysi by to nikdy nedopustil. Zmlátil by každého, kdo by se na mě podíval s chtíčem v očích. Teď se choval, jako by mu to bylo jedno. „Dám ti deset tisíc dolarů, když vypiješ celý to pivo,“ zeptal se jeden z jeho kamarádů. Málem mi spadla čelist. „Cože?“ zeptala jsem se. „Slyšelas mě,“ odpověděl. „Vypij celý to pivo a dostaneš deset tisíc dolarů.“ „My všichni ti dáme deset tisíc dolarů, když vypiješ všechna naše piva,“ řekl další. Podívala jsem se na pivo a pak na ty chlapy. Můj pohled se znovu zastavil na Ethanovi; zvedl obočí a čekal na mou odpověď. Spolkla jsem svou hrdost, vykročila ke stolu a popadla jednu ze sklenic. Pivo mi fakt nechutnalo, ale peníze jsou peníze, a já věděla, že Ethanovi kamarádi jsou bohatí a můžou si takový peníze snadno dovolit. Potřebovala jsem ty prachy, abych dostala tátu z vězení a splatila jeho dluh. Přiložila jsem sklenici k ústům a nechala tekutinu stékat mi do krku. Zašklebila jsem se nad hořkou chutí, ale nutila jsem se dál, dokud sklenice nebyla prázdná. Jeho kamarádi jásali a skandovali, když jsem dopíjela obsah sklenice. Práskla jsem sklenicí o pult a podívala se na dalšího chlapa, který mi posunul svoje pivo, přičemž na mě mrkl. Vypila jsem i jeho pivo. Byla jsem teprve v půlce třetí sklenice, když jsem ucítila pevný stisk na zápěstí a někdo mě odtáhl pryč. Slyšela jsem Ethanovy kamarády, jak bučí a říkají mu, že je kazišuk. Neměla jsem tušení, kam mě Ethan vede; byl ticho, dokud jsme nedošli ven, a pak se prudce otočil a zamračil se na mě. „Přijmi mou nabídku a přestaň s touhle hloupostí,“ nařídil. „Nebudu tvoje milenka, Ethane,“ řekla jsem mu, zamračila se, hlava se mi točila z toho piva. „Na to zapomeň.“ „Radši se budeš chovat jako malá děvka?“ zeptal se skrz zuby. „Vypadala jsi tam směšně!“ „Proč se staráš? Máš snoubenku. To je moje soukromá věc a moje soukromá věc už se tebe netýká.“ „Pořád jsi moje, Judy. Vždycky budeš moje,“ zavrčel. Chtěla jsem se mu vysmát za tu směšnost, ale zároveň jsem chtěla brečet. Kdysi byl tak sladkej; strávila jsem víc než dva roky tím, že jsem toho chlapa milovala. Teď, když stál přede mnou, jsem si uvědomila, že je to cizinec. „Nejsem tvoje,“ řekla jsem mu a byla ráda, že můj hlas zněl silněji, než jsem se cítila. Hořce se zasmál. „Fajn, buď kurva, jak chceš,“ zavrčel. „Roztahuj nohy za prachy, protože na nic jinýho se nehodíš–“ Než jsem se stačila zastavit, má ruka se rozmáchla a udeřila ho do tváře, což způsobilo hlasitou ránu. Nepohnul se, ale rozzlobil se ještě víc, když se natáhl, aby mě chytil pod krkem. Ztuhl ale, když se podíval na můj krk, a já sledovala, jak mu z obličeje mizí barva. „Co to kurva je,“ zasyčel. Chytil mě za bradu a trhl mi hlavou na stranu. „To je cucflek?“ Uvědomila jsem si, když jsem se dnes ráno oblékala, že ten cucflek, co mi Gavin udělal onehdy večer, je tam pořád. Blednul, ale byl vidět. „No a co jako?“ zeptala jsem se. Pustil mou bradu a zamračil se na mě, jeho pohled byl ledový. „S kým ses kurva vyspala?“ „To se tě netýká,“ odsekla jsem. Otočila jsem se, abych odešla, ale on mě chytil za paži, až jsem bolestně zasténala, a prudce mě otočil zpět k sobě. „Odpověz na tu zatracenou otázku, Judy! S kým ses vyspala?!“ Skrz zaťaté zuby jsem odpověděla: „Gavin. Tvůj budoucí tchán. Teď jsi spokojenej?“ Pustil mě a vyprskl smíchy. „Děláš si srandu? Nemusíš si vymýšlet takový absurdní historky,“ řekl Ethan skrz záchvaty smíchu. Slyšela jsem další smích z nedalekého okolí a uvědomila jsem si, že se Ethanovi kamarádi shlukují kolem nás. „Ona mluví o Gavinovi Landrym? Ten má standardy. Nikdy by nešel po holce jako je Judy.“ „Jo, Judy je děvka a Gavin je předseda Lycanů. To je nemožný,“ smál se další kamarád. „Myslím to vážně,“ řekla jsem jim a založila si ruce na prsou. Tentokrát mě Ethan opravdu chytil pod krkem a jeho pohled se stal téměř smrtícím. „Přestaň si ze mě dělat blázna a řekni mi pravdu,“ zavrčel. „Gavin by nikdy nechtěl někoho jako jsi ty. Jsi nikdo. Nehodíš se do jeho světa.“ Nemohla jsem dýchat, jak se jeho ruce utahovaly kolem mého krku, takže jsem nemohla odpovědět. „A co kdybys udělala, co ti říkám, a nastěhovala se do domu, co jsem koupil? Jakmile se ožením, budu tě v noci často navštěvovat a ty roztáhneš ty svoje hezký nožky jenom pro mě–“ Ozvalo se hlasité zatroubení z nedalekého okolí, takže Ethan pustil můj krk. Zakašlala jsem a promnula si bolavý krk, zatímco on se zamračil na osobu, která nás přerušila. Podívala jsem se na černý Bentley a zamračila se, když se otevřely dveře. Zalapala jsem po dechu, když jsem uviděla Gavina sedět vzadu a dívat se na mě. „Nastup si,“ nařídil. Nevěřícně jsem na něj zírala. „Nebudu se tě ptát dvakrát, Judy,“ řekl skrz zaťaté zuby. Cítila jsem Ethanovy šokované oči na sobě, když jsem rychle spěchala k autu a nastoupila, zavřela jsem za sebou dveře. „Jeď,“ nařídil řidiči. „Ano, pane.“ Auto se začalo pohybovat; Ethan stál na obrubníku; málem mu spadla čelist. Jeho kamarádi byli stejně šokovaní. Gavin se na mě podíval a já cítila, jak mi zčervenaly tváře. „Používáš mě, abys svého bývalého snoubence donutil žárlit, že?“