„Ne,“ řekla mi, tón hlasu se jí zmírnil. „Upřímně, chtěla jsem s tebou trávit čas, protože jsem si chtěla promluvit. Potřebovala jsem někoho, s kým bych si mohla promluvit, a potřebuju se ujistit, že je to všechno jen v mojí hlavě.“ „Co máš na mysli?“ zeptal jsem se jí. Zkousla si spodní ret a zírala na své ruce. „Ne tady,“ řekla konečně po krátkém tichu. „Nejdřív si prostě užijeme večer. Můžeme s