Ten konflikt bude nepříjemný a pravděpodobně potrvá dlouho. Charlotte vzhlédla a všimla si, že obloha se zbarvila do ponuré šedi. Bouře mohla udeřit každou chvíli. Nechtěla, aby děti zmokly, obzvláště Ellie, která byla od malička fyzicky slabá. Ta malá by určitě nastydla, kdyby na ni dopadl déšť. „Robbie, Jamie, Ellie, zůstaňte v autě. Půjdu se podívat, co se děje,“ řekla Charlotte dětem, než vystoupila z taxíku. „Mami, buď opatrná!“ zakřičely děti jednohlasně. Papoušek Fifi znovu zvědavě vystrčil hlavu z Elliiny kapsy. Ellie mu dala malý pamlsek a jemně ho pohladila po načepýřené hlavičce. „Fifi, drž se pevně. Brzy budeme doma!“ ... „Pane, omlouvám se. Nenarazil jsem do vašeho auta schválně.“ Taxikář nervózně vysvětloval. „Byla to chyba pasažérky. Má tři děti a spoustu zavazadel. Můj taxík je přetížený, proto jsem do vás omylem drcnul.“ Když uviděl Charlotte, okamžitě na ni ukázal. „Vy za to zodpovídáte!“ „Cože? Proč?“ Charlotte se chystala ohradit, když se okénko Rolls-Royce stáhlo dolů. „Zapomeňte na to. Prezident má práci!“ Muž sedící na sedadle spolujezdce promluvil a přitom přejel pohledem po Charlotte. „Rozkaz!“ Muž v obleku přikývl a řekl taxikáři, ať příště jede opatrně, než se otočil k odchodu. Když řidič otevřel dveře, Charlotte instinktivně pohlédla na zadní sedadlo Rolls-Royce. K svému překvapení uviděla do půl těla svlečeného muže, který k ní seděl zády. Přes záda se mu táhla klikatá rána a krev stékala dolů na tetování vlčí hlavy v oblasti kříže. Tetování vlčí hlavy? TO tetování vlčí hlavy! Charlotte vytřeštila oči v němém úžasu. Zírala na tetování beze slova a srdce jí vyskočilo až do krku. Ten zuřivý vlk na ni hleděl, oči zbarvené do jasně červena mužovou krví, a vypadal krvelačněji než kdy dřív. Je to on! Opravdu je to on! „Uhněte z cesty!“ Taxikář do Charlotte prudce strčil, až se skácela k zemi. Když znovu vzhlédla, Rolls-Royce už zmizel z dohledu. Charlotte cítila, jak jí hučí v hlavě, zatímco zírala na prázdnou silnici před sebou. Byl to on v tom autě? Otec dětí? Nebyl to snad gigolo z klubu Sultry Night? Proč jel v tak drahém autě a s tou strašlivou ránou? „Hej, proč jsi strčil do mojí maminky?“ Jamie rozzlobeně zamával pěstmi na taxikáře. „Spratku, přestaň na mě řvát. Kdyby nebylo vás, neměl bych takovou smůlu,“ zaklel taxikář. „To vy jste jel příliš rychle, než jste narazil do toho auta. To není naše věc!“ odsekl Robbie svým jasným hlasem. „Jako vaši pasažéři neneseme odpovědnost za vaši chybu! Porušil jste dopravní předpisy. Můžeme na vás podat stížnost!“ „Ano, ublížil jste mamince. Požádám policii, aby vás zatkla!“ Ellie zuřivě našpulila rty a ukázala na někoho uprostřed silnice. „Tamhle je dopravní policista!“ Fifi, která jí seděla na rameni, okamžitě zapištěla: „Dopravní policista! Dopravní policista!“ „To je ale otrava. Vypadněte! Odmítám vás dál vézt.“ Taxikář otevřel kufr, vyházel jejich zavazadla doprostřed silnice a pak vztekle odjel. „Hej! Jak můžete?“ Charlotte neobratně posbírala zavazadla a odvedla děti na kraj silnice. Mezitím muž na zadním sedadle Rolls-Royce, Zachary Nacht, vzhlédl a podíval se do zpětného zrcátka. Ta žena mi připadá povědomá. Kde už jsem ji viděl? „Pane Nachte, píchnu vám teď anestetikum!“ řekl doktor, který ošetřoval jeho zranění. „Není třeba.“ Muž si četl složku, kterou držel v ruce. Rána mu silně krvácela, ale jeho to vůbec nevzrušovalo. „Ehm, tak to bude trochu štípat. Budu vám ránu sešívat.“ Doktor se zamračil a začal ránu šít. Protože nepoužil anestetikum, byl nervóznější než obvykle. Mužova opálená pleť se pod světlem ledově leskla. Svaly se mu stahovaly nesnesitelnou bolestí, ale jeho výraz zůstával neměnný.