Kapitola 62 POHLED YRENE. Yrene, udělej něco. Udělej něco! Nenech je, ať tě vezmou! Udělaly by něco opravdu hrozného. Má mysl zuřivě křičela, ať se zastavím, otočím, setřesu je ze sebe, ale ukázalo se, že můj strach je větší než jakýkoli instinkt, který mě varoval, abych utekla. „Přece jdeš domů k nim, že? Chceme, abys voněla opravdu dobře. Ano, musíš.“ „Až si lehneš do jejich postele, očichají tě