Kapitola 7 POHLED YRENE „Zopakuj to. Co jsi to právě řekla?“ škádlil mě Reece a já jsem frustrovaně protočila oči. „Řekla jsem, že s vámi začnu bydlet.“ Vyhrkla jsem nahlas. „Oh! To je dobře.“ Uchechtl se Kaden. „Ale nemůžu nechat svou nemocnou matku doma. Co ode mě čekáte? Chcete, abych zůstala, nebo…?“ Zeptala jsem se v naději, že by si to mohli rozmyslet a dovolit mi bydlet s matkou, zpátky doma. „No, to není problém. Mohli bychom pro ni najmout sestru. Neboj se, bude to profesionální sestra a nebudeš litovat, že se o tvou matku stará.“ Odpověděl Reece a přikývl hlavou. „Jo. A jsem si jistý, že se tvojí matce brzy zlepší, když ji necháme v rukou sestry.“ Dodal Kaden s úsměvem. „Teď mazej do kuchyně a připrav nám něco k snědku o půlnoci.“ Štěkl Reece. Neochotně jsem se dovlekla do kuchyně a nasadila si zástěru. Přála jsem si, abych mohla spát nebo třídit, ale tihle chlapi se prostě pořád ukazovali jako monstra bez lidských citů. Za boží milosti. Jakmile jsem dovařila, naservírovala jsem jim třem a při servírování Ethanovi byla jeho vůně tak opojná, že jsem nemohla skrýt svůj okouzlený výraz. Podíval se na mě a zamrkal, jako by se lekl. Rozpačitě jsem zamrkala a odvrátila pohled. Bylo tak trapné se na něj takhle dívat a být přistižena. „Udělám ti tu čest a ukážu ti tvůj nový pokoj, mademoiselle.“ Řekl Reece a pak šel přede mnou. Následovala jsem ho, jak jsme vystoupali po schodech a zamířili k dveřím pokoje, na kterých byla cedulka „Ethan“. Rozhlédla jsem se a všimla si, že na tomto patře jsou jen dva pokoje. „Nejsou tady vaše pokoje?“ Zeptala jsem se, když Reece otevřel dveře do mého nového pokoje. „Ne. Jen tvůj pokoj a Ethanův jsou tady.“ Odpověděl Reece, když vešel dovnitř. Pokoj byl větší než můj pokoj doma a zdál se dost útulný na to, aby mě uspal, jakmile si lehnu na postel. Tapeta kolem mého pokoje měla barvu noční oblohy a nádherně ji zdobily jasné hvězdy. Na stropě byl křišťálový lustr a mramorová podlaha vrzala a byla chladná. S úžasem jsem zírala na to, jak krásně můj pokoj vypadá. Vlastně jsem očekávala, že můj pokoj bude vypadat zaprášeně a jako pokoj služebné, ale tohle bylo všechno tak jiné. „Takže, tohle je tvůj pokoj. Teď se poroučím.“ Oznámil Reece, vyšel ven a zavřel za sebou dveře. Hodila jsem telefon na postel a šla do koupelny. „Páni.“ Vykřikla jsem v úžasu. Dokonce i koupelna byla větší než můj předchozí pokoj a vypadala tak podmanivě. Jasná zlatá žárovka osvětlovala koupelnu a dodávala jí hřejivou záři. Vana byla velká a byla v ní čistá voda a stěny byly růžové a hezké. Bylo tam všechno, co jsem potřebovala. Mýdlo, drátěnka, hezký ručník atd. Zavrtěla jsem hlavou, abych setřásla svou fantazii, a zvlhčila si rty. Bez ohledu na to jim to nebrání být občas tak zlí. Bylo nejlepší si nemyslet, že jsou milí, jinak bych si zlomila srdce. Vrátila jsem se do ložnice a bez hnutí jsem si lehla na postel a tupě zírala na strop. Doufám, že tahle smlouva brzy skončí. Potřebuji být volná. Druhý den mě probudilo silné klepání. Líně jsem otevřela oči a promnula si je, abych se zbavila ospalosti. Slunce mi svítilo do obličeje a pomohlo mi otevřít oči ještě rychleji. Do dveří znovu narazili a já jsem vyskočila a rozhlédla se vlevo a vpravo. „A...ano?“ Zamumlala jsem a šla ke dveřím, jen abych uviděla Reece, jak na mě zírá a vrtí hlavou. „Takže ty jsi ještě spala? No tak, něco si obleč. Moji bratři a já jdeme na pole cvičit. Musíš se dostat do obýváku za pět minut.“ Poučil mě a zabouchl mi dveře. Cítila jsem, jak se ve mně hromadí vztek, a zamumlala jsem. Nemohla jsem se vykoupat, tak jsem se rozhodla zkontrolovat skříň a nebylo se do čeho převléknout. Asi si dnes ráno vezmu tyhle stejné šaty. Vypláchla jsem si ústa a umyla si obličej, pak jsem pospíchala dolů do obýváku. K mému šoku byli všichni do půl těla nazí. Reeceovo tělo bylo vražedné a žhavé, s jeho six packy, které formovaly jeho tělo do úžasného. S úžasem jsem zírala, jak se můj pohled stočil na Kadena, který vypadal také žhavě. Jeho tělo bylo trochu zpocené, ale už odtud jsem cítila jeho příjemnou vůni. Jeho bradavky vypadaly lákavě a měl opravdu hezkou hruď, ze které jsem se roztekla. A byl tu Ethan, vypadal bez námahy hezky a cool. Zvedl si tílko a způsob, jakým zvedl ruku, aby si ho oblékl, vypadal, jako by byl ve zpomaleném záběru, což mi pomohlo vidět jeho skvělé břišní svaly a úžasnou postavu. Jejich těla byla ta nejžhavější, jaká jsem kdy viděla. Reece ke mně přišel a naklonil se k mým uším. „Myslím, že bys měla sbírat naše golfové hole a všechno ostatní, co je potřeba, spíš než krást pohledy na naše těla.“ Pohnula jsem hlavou, abych se na něj podívala, a naše rty se téměř dotkly, což mě šokovalo a uskočila jsem. Moje oči byly stále rozšířené šokem a sotva jsem polkla slinu. Reece a Kaden se uchechtli, jako by přesně věděli, co dělají. Pak ke mně přišel Kaden, vložil mi do ruky golfovou hůl a naklonil se k mému krku, což mě přimělo se otřást a znervóznět. Můj srdeční tep se začal zrychlovat a zesilovat, pak se Reece odtáhl a zadíval se mi do očí. „Proč ti tak hlasitě bije srdce?“ Zeptal se a očividně mě škádlil. Sakra! Na tohle jsem se neupsala. Co víc pro mě mohli mít v zásobě.