Clairessin Pohled Popadla jsem mobil z nočního stolku a zamžourala do jasného displeje. Několik zmeškaných hovorů od Adriana na mě zíralo a otáčelo nůž, který už mi trčel v hrudi. Myslela jsem si, že je to láska mého života, ten, za koho se vdám a konečně se mu odevzdám o naší svatební noci. Ale všechny ty sny se rozplynuly, když jsem ho našla v posteli s jinou ženou. Prsty mi přelétly po seznamu hovorů, ale nedokázala jsem se přinutit, abych si poslechla jeho hlasovou schránku. Hodila jsem telefon na postel, bolest z jeho zrady byla stále čerstvá. Včera v noci jsem se snažila zapomenout na to, co jsem viděla, ale stále to tam bylo, skryté pod povrchem, připravené mě zase stáhnout dolů. Jess seděla vedle mě a sledovala můj výraz. "Jsi v pořádku?" zeptala se tiše. "Já nevím," řekla jsem tiše. "Cítím se... zmateně. Právě jsem viděla Adrianovy zmeškané hovory a hlasové zprávy, a teď mám pocit, jako bych ho podvedla já. Sakra... cítím se jako on." Jess zavrtěla hlavou. "Ne, ty nejsi jako ten kretén." "Ale jsem," zamumlala jsem a chytla se za hlavu, jak se mi do mysli vracely vzpomínky na Gabrielovy ruce a rty. "Claire..." Jess mě chytila za ramena a trochu se mnou zatřásla. "Nejsi jako Adrian. To, co se stalo s Gabrielem, byla reakce na to, co udělal Adrian. Ty za to nemůžeš." "Ale můžu." Zasténala jsem. "Varovala jsi mě, abych se držela dál od toho nebezpečného muže v klubu, ale já neposlechla. Následovala jsem ho do temné chodby a my... my..." Můj hlas selhal, když jsem se snažila dát dohromady, co se stalo. "Měli jsme sex, myslím... nejsem si jistá. Všechno je rozmazané. Teď toho všeho lituju... Moje poprvé, s cizincem, v chodbě." "Mluvíš o Gabrielovi?" zeptala se Jess nejistě. "Ano... Gabriel... tak jsi říkala, že se jmenuje." Jess se na mě mírně, zasvěceně usmála. "Neboj se. Nemyslím si, že jste zašli tak daleko. Jeho muži mě přišli hledat do klubu. Řekli mi, že jsi mu omdlela v náručí." "Jsi si jistá?" zeptala jsem se a propadala panice. Rozmazané obrazy v mé hlavě se neshodovaly. "Nevím všechno, ale nemyslím si, že to zašlo tak daleko, jak se obáváš," ujistila mě Jess. "Ale teď se musíš připravit. Nenech, aby ti včerejší noc pokazila první den v tvé vysněné práci." "Moje vysněná práce je ve firmě Adrianova otce. A teď, po všem, nevím, jestli to zvládnu," přiznala jsem a cítila se rozpolcená. Jess se na mě soucitně podívala, ale tleskla rukama a vytrhla mě z myšlenek. "Tvrdě jsi pracovala, abys tu práci dostala. Prošla jsi všemi těmi pohovory a prověrkami, a teď tvá aplikace – ta asistentka – změní svět obchodu." "Myslíš moji aplikaci Hart," opravila jsem ji s vědomím, že Jess ve skutečnosti nechápe, o co jde. "Je to aplikace navržená tak, aby pomáhala firmám organizovat data na jednom místě." "Jo, jo," mávla Jess rukou. "To je tvá šance se vypracovat a předložit ji generálnímu řediteli k financování. Nenech si od nějakého kreténa zničit to, na čem pracuješ od vysoké školy. Dost bylo válení se v tom, Claire. Ukaž jim, kdo je tady šéf." "Máš pravdu! Zapomeň na Adriana!" řekla jsem a pocítila příliv energie. "Zasloužila jsem si to. Nikdo tam neví, že jsme spolu chodili. Ukážu jim, že patřím do Storm Innovations." Rozhodnost, kterou jsem potřebovala, se vrátila, když jsem vyskočila z postele a spěchala do sprchy, připravena setřást kocovinu a emocionální zátěž. Po sprše jsem stála před skříní a nevěděla, co si obléct. Dnes musím udělat silný dojem. Stará Clairessa by si vybrala něco jednoduchého, ale dnes jsem popadla tmavě modré pouzdrové šaty, které mi Jess dala k narozeninám. Ty šaty křičely sebevědomím a silou. To jsem já – ne ta holka, kterou podvedli a zradili. Oblečená a připravená jsem se setkala s Jess v obývacím pokoji. "Jak vypadám?" zeptala jsem se a uhladila si přední část šatů. Jess se zazubila a ukázala mi palec nahoru. "Vypadáš, jako bys byla připravená ovládnout svět. Jdi do toho." S hlubokým nádechem jsem popadla tašku a vyběhla ze dveří, odhodlaná nechat minulost za sebou – alespoň pro dnešek. --- Když jsem dorazila do Storm Innovations, přivítala mě Sandy, moje manažerka. Byla přátelská a s vřelým úsměvem mě představila týmu. "Brzy budeme mít schůzku s generálním ředitelem," řekla, když jsme procházely elegantní, moderní kanceláří. Srdce mi bušilo vzrušením. Pracovat v špičkové technologické firmě byl vždycky můj sen. Adrian mi jednou nabídl, že mi domluví soukromou schůzku s jeho otcem, abych mu mohla představit svou aplikaci, ale odmítla jsem. Chtěla jsem si své místo zasloužit, ne ho dostat jen proto, že jsem Adrianova přítelkyně. Proto jsem se ucházela o práci a přihlásila se do jejich soutěže Storm Generation. Soutěž byla otevřená pouze firemním inženýrům a pohovor byl náročný, ale zvládla jsem to. Připadalo mi to jako splněný sen. Mým cílem bylo vyhrát soutěž, představit svou aplikaci a získat na ni finanční prostředky. Když jsme se blížily k zasedací místnosti, začala ve mně bublat úzkost. Vešla jsem dovnitř a našla si místo, když se všichni usadili. "Všichni se usaďte. Pan Storm se k nám brzy připojí," řekla Sandy s úsměvem, když se posadila na své místo. Všichni ztichli a srdce mi bušilo. Konečně se setkám s Adrianovým otcem. V žaludku se mi udělal uzel. Doufala jsem, že není jako jeho lhářský, podvádějící syn. Ale na tom nezáleželo – potřebovala jsem jen financování pro svou aplikaci. Dech se mi zadrhl v hrdle, když vešel ten mocný muž z včerejší noci a posadil se do čela stolu. Na vteřinu jsem zavřela oči a přemýšlela, jestli se mi to zdá, nebo jestli si se mnou hraje moje mysl. Když jsem je znovu otevřela, naše oči se na vteřinu setkaly, oba jsme byli očividně šokováni. Ale pak, stejně rychle, se přepnul do klidného, profesionálního výrazu a dělal, jako by mě vůbec neznal. "To nemůže být pravda..." Hnala se mi hlavou. Byl to on. Nemohla jsem se na něj přestat dívat. Byl stejně hezký, jak jsem si ho pamatovala. Jak bych mohla zapomenout na ty tmavé oči, které se zdály vidět skrz mě? Ty ruce, které mi přinesly tolik potěšení... Můj pohled sklouzl k jeho rukám ležícím na stole. "Dobrý den, všichni. Jsem Gabriel Storm, generální ředitel Storm Innovations. Vítejte na naší první schůzce k soutěži Storm Next Generation." Točila se mi hlava. Jmenoval se Gabriel Storm… Adrian Storm. To znamenalo, že je Adrianův otec. Ó můj Bůh, ten muž, kterého jsem včera v noci líbala v klubu, je otcem mého přítele. Žaludek mi klesl...