Druhý den ráno, když jsem se probudila, Alex už byl pryč a postel bez něj chladná jako psí čumák. Posadila jsem se a tělem mi projela ostrá vlna bolesti – každý sval jako by křičel. Bílá košile, kterou jsem měla na sobě, zmizela a na okamžik jsem se cítila ztracená, ruka mi instinktivně vyjela k čelu. Musela jsem si přiznat, že Alex už asi dlouho žádnou ženu neměl. Ale hned jsem tu myšlenku zahnal