Pozdě v noci, v baru s tlumeným světlem, mladý boháč oděný do značkových hadříků posunul Atheně Donovanové přes stůl dokument. "Jsem zasnoubený s dcerou Kennedyových. Ty nejsi z jejich krve, takže potřebuji, abys podepsala ukončení našeho zasnoubení," prohlásil věcně. "Ale hej, pořád si můžeme užívat, ne?" dodal ledabým tónem. Athéna, oblečená do světle modrých lněných šatů, seděla naproti němu. Její dlouhé černé vlasy jí splývaly přes ramena, pleť měla porcelánově hladkou a v očích jí tiše plál oheň. Když sledovala, jak se chlubí svým bohatstvím, nemohla si pomoct a pomyslela si: 'Je tenhle chlap vůbec reálný?' Posunul k ní další dokument spolu s klíčovou kartou a klíčky od auta. "Tohle je pro převod nemovitosti. Bydli v tom bytě pět let a je tvůj. Jo, a ta zbrusu nová Maserati dole? Ta je taky tvoje, když tohle podepíšeš." Athéna se tiše zasmála a pak si spočítala: 'Pět let jako jeho milenka za byt za 600 tisíc a sportovní auto za 400 tisíc? To je sotva 200 tisíc ročně – méně než 20 tisíc dolarů měsíčně. A on za tu 'štědrost' očekává vděčnost?' Její pohled ho znervóznil. Vzal sklenici vína a usrkával doušek vína za 2 000 dolarů, než pokračoval. "Hele, chápu to, jsi hrdá žena. Podepsat tohle tě může trochu pálit." "Ale buďme realisti – tvoji rodiče jsou švorc. Pět bratrů, všichni namačkaní v nějakém malém domku ve staré čtvrti," naléhal. "Věř mi, v jejich kůži bys nevydržela ani den. Vem si ten byt a auto. Budeš je potřebovat." Athéna mu věnovala letmý, pohrdavý úsměv, pak se naklonila a rychle podepsala dokumenty. Velkolepé sliby Lucase Harpera, které pronášel během jejich námluv, se teď zdály směšné a odporné, zvlášť poté, co tak spěchal se zrušením jejich zasnoubení, jakmile zjistil, že není pravá Kennedyová. Znechucena jeho šarádou byla Athéna připravena zmizet už po krátké chvíli. Lucas, zaujatý jejím úsměvem, se naklonil, jeho tvář zářila zoufalstvím. "Athéno, opravdu mi na tobě záleží. Můžu tě zajistit na celý život, když se mnou zůstaneš," řekl hlasem plným vášně a olízl si suché rty. "Pokud budeš chtít mít děti, můžu se o ně taky postarat. Ale neponesou jméno Harper," dodal, zjevně ztracen ve svých bludech. Athéna dopsala podpis, strčila kopii do tašky a vstala. "Pane Harpere, děkuji za zrušení zasnoubení. Sbohem," řekla a otočila se k odchodu. Lucas zamrzl, pak se probral zpět do reality, když začala odcházet. "Athéno, radši se nauč znát svoje místo!" křikl, přiběhl k ní a popadl ji za paži. "Jsem dědic nejbohatší rodiny v Kitmore City, nemluvě o tom, že jsem pohledný, štědrý a špičkový absolvent elitní zahraniční školy. Ženy se mi vrhaly k nohám, už když jsem byl dítě," chlubil se Lucas arogantně. "Měla bys být vděčná, že vůbec zvažuji, že si tě nechám, ty zlatokopecká podvodnice! Pokud teď odejdeš, budeš toho litovat!" Athéna se krátce bránila, pak se rychle vymanila. Ukázala mu vztyčený prostředníček a plivla na něj, než rázně odešla. Lucas zaťal pěsti a třásl se vztekem. "Zastavte ji!" zařval. Lucas se o Athénu ucházel tři roky, ale nikdy ji ani nedržel za ruku. 'Nemůžu ji jen tak nechat proklouznout,' pomyslel si zoufale. 'Potřebuju s ní strávit jednu noc, natočit to a ukázat, že jsem pořád nejžádanější svobodný mládenec v Kitmore City.' Jeho doprovod, dychtivý zapůsobit, rychle zablokoval Athéně cestu a ušklíbal se. "Athéno, pan Harper se pro tebe přetrhl. Jak můžeš být tak chladná a prostě odejít?" ušklíbl se jeden. "Pokud ho opouštíš, aspoň mu hoď kost. Ukaž aspoň nějaké zatracené ocenění za všechno, co pro tebe udělal," přidal se další. Athéna si zachovala chladnou hlavu a pak se s úsměškem ohlédla přes jejich ramena. "Matěji, tys to dokázal!" Když uslyšeli to jméno, Lucas a jeho kumpáni se šokovaně otočili. Kolem lítaly zvěsti, že se Matěj Graham, dědic rodiny Grahamových, vplížil do Kitmore City. Každý velký hráč ve městě, včetně jejich rodin, se snažil o seznámení. Ale když se otočili, po Matějovi nebylo ani stopy – jen obvyklý dav. Zdálo se, že nepolapitelný Matěj nikde není. Lucas se otočil zpět k Athéně. "Kde je Matěj Graham? Lžeš..." začal, ale zmlkl, když si uvědomil, že Athéna využila jejich rozptýlení k tomu, aby se vytratila. "Jděte! Dolů, teď! Musíme ji chytit!" nařídil své skupině. Procpali se davem a sprintovali k výtahu, během několika sekund se dostali do vstupní haly budovy, jen aby viděli, jak Athénino skromné černé auto odjíždí. "Athéno, přede mnou neutečeš!" křičel Lucas a pronásledoval ji. Byl ponechán kašlat v oblaku prachu, když se její auto řítilo po ulici. Zuřivě si otřel obličej a zamračil se na vzdalující se koncová světla. "Za ní!" zařval mezi zakašláním, než skočil do svého Maserati, aby ji pronásledoval. O půl hodiny později Lucas stále zoufale prohledával ulice a hledal Athénu. Mezitím už Athéna dorazila zpět do vily rodiny Kennedyových. Po zaparkování auta zavolala. "Okamžitě zablokujte rodinu Harperových," nařídila chladně. "Žádné pozvánky na žádné akce Vission Group, žádný prodej produktů Vission Group a zakázat jim vstup na jakékoli pozemky Vission Group." S tím ukončila hovor a klidně vešla do vily předními dveřmi. Když Athéna konečně dorazila, bylo dvanáct minut po půlnoci. Navzdory pověsti Kennedyových, že žijí zdravým a disciplinovaným životním stylem, velký křišťálový lustr stále vrhal jasné světlo přes obývací pokoj. Když vstoupila dovnitř, spatřila Izáka Kennedyho, jak se povaluje na velké kožené pohovce v hedvábném pyžamu. Měl zavřené oči, zdálo se, že odpočívá, a na konferenčním stolku před ním ležela hromada dokumentů. Bylo jasné, že na ni čekal. V okamžiku, kdy uslyšel dveře, otevřel oči a zeptal se se starostlivým výrazem: "Athéno Donovanová, proč se vracíš tak pozdě? Stalo se něco?" Athéna s zdvořilým úsměvem předstírala, že si nevšímá jeho formálního tónu. "Nic moc vážného. Právě jsem podepsala dohodu o rozchodu s Lucasem. Je to oficiální – je konec." Izák ji zřídka oslovoval celým jménem, což Athénu přimělo přemýšlet, jestli jí nenápadně nepřipomíná její místo v rodině. Při jejích slovech se Izák viditelně uvolnil, koutek úst se mu mírně zkřivil do úsměvu, než se rychle zase sebral. "Zlobíš se na nás, že jsme nezasáhli, abychom zachránili tvé zasnoubení?" "Ne," odpověděla Athéna upřímně a mírně zavrtěla hlavou. "Nikdy jsem k Lucasovi nic necítila. Kdybyste mě do toho zasnoubení před měsícem nenutili, ani bych o něm neuvažovala." Tehdy byla její babička vážně nemocná a potřebovala téměř nemožnou operaci. Protože byla Athéna ještě nezletilá, nemohla právně podepsat formuláře souhlasu. Kennedyovi využili situace a použili svůj podpis jako páku, aby ji donutili k zasnoubení. Za boží milosti. Athéna mohla operaci tajně zařídit, ale neviděla důvod, proč se s tím vším trápit. Věděla, že s Lucasem může kdykoli skončit, a tak s tím zasnoubením souhlasila bez rozruchu. Izákovi bylo nepříjemné, když se k věci vyjádřil. Poté, co si trapně odkašlal, řekl: "Jsem rád, že nám to nevyčítáš." "Prosím, posaď se. Musíme probrat jednu věc," dodal a ukázal na židli vedle sebe.