Tlumené světlo zakrývalo Matthewovu tvář a odhalovalo pouze ostré, a přesto elegantní linie jeho siluety. Isaac ho viděl, jak se rozvaluje na pohovce, s nataženýma dlouhýma nohama, a ledabyle hladí zelenookou kočku v klíně. Vyzařoval auru lenosti i odměřenosti. "Sedni si," řekl Matthew, pohled upřený na Isaaca, jeho hlas byl klidný a velitelský. Pod Matthewovým zkoumavým pohledem se Isaac cítil ja