Amarah „Eos, přiveď Válečníky na mýtinu.“ Říkám, když se blížím ke skupině žen poblíž cvičiště. Eos a Rhea ani na moment nezaváhají a skrze mysl-spojení instruují Válečníky, které chci posoudit, zatímco jdu k Ione a Melii, aby mě následovaly na mýtinu. Mýtina je pruh země nikoho mezi naší Smečkou a smečkou našich sousedů, používáme ji k posouzení našich nových Válečníků nebo k jejich tréninku, abychom zvýšili jejich rychlost. Také ji sledujeme během našich hlídek, protože je to ideální způsob, jak se mohou tuláci pokusit dostat na naše území. Mýtina se táhne od naší severní hranice k naší jižní hranici, čímž tvoří naši východní hranici, ne že by se nějakému tulákovi podařilo proniknout našimi hranicemi, a pokud to bude záležet na mně, nikdy se jim to nepodaří. Po následující tři týdny nebudu mýtinu používat jen k tréninku našich Válečníků, ale také k přípravě na soutěž o Alfa linii. Vstupuji na mýtinu a můj pohled se upírá k západní hranici Smečky Temné Hory, za posledních deset let jsme někoho z jejich Smečky viděli jen párkrát. „Dobře, pánové. Dnes hrajeme „dobývání vlajky“ a chci, abyste probrali strategii s Eos a Rheou, jakmile pro mě přijde první z vás, máte hodinu na to, abyste mi vlajku sebrali. Slibuji vám, udělám všechno, co budu moci, abych tu zatracenou věc udržela. Takže, hodně štěstí.“ Říkám, když odcházím od skupiny s Ione a Melií. O hodinu později jsem stále hrdou majitelkou vlajky a každý Válečník leží na zádech a snaží se popadnout dech. Odvedli zatraceně dobrou práci, ale jsem pro ně prostě příliš rychlá a musím přiznat, že vím, že se jim to nikdy nepodaří. Ani mým přátelům se to nikdy nepodařilo, ani s pomocí Alastora. Poslední čtyři dny jsme hráli „dobývání vlajky“ třikrát denně a každý den se počet Válečníků, kteří se připojí, zvětšuje. Eos jim druhý den řekla, proč používám tento typ tréninku, a každý člen mé Smečky mi chce pomoci se připravit. Dvakrát denně to hraju se svými Válečníky, jen abych se zlepšila já i oni, a stávají se z nich fanatici. Jednou denně s Mláďaty, všichni milují běhání a jejich Matky stojí na naší hranici a povzbuzují je. Za boží milosti, je to vskutku požehnaný pohled. Máma a Táta se k nim už dvakrát připojili a obrovský úsměv na Mámině tváři je balzám na oči. Dnes ráno je skupina Válečníků největší, jaká kdy byla, a směju se, když je vidím, jak se hádají s Eos a Rheou o tom, jaký by mohl být nejlepší způsob, jak se pokusit sebrat vlajku. „Pojďme to trochu zpestřit. Kolik nožů si myslíte, že dokážu sebrat?“ Ptám se Ione a Melie skrze naše mysl-spojení a slyším jejich chichotání, když přemýšlejí o mé otázce. Ione si myslí, že možná jeden nebo dva, a Melia si myslí, že bych mohla zvládnout sebrat pět nožů. Na mýtině je osmnáct Válečníků a všichni mají v opasku alespoň jeden nůž, takže minimum by mohlo být osmnáct, pokud dokážu vzít jeden od každého z nich. Když Eos a Rhea jdou naším směrem, ptám se jich na stejnou otázku skrze mysl-spojení. Rhea souhlasí s Melií, ale Eos si myslí, že bych mohla sebrat šest nožů, a já se usmívám nad jejich nedostatkem důvěry ve mě. Prasknutí větvičky po mé levici mě staví do pohotovosti a totéž platí pro všechny na mýtině se mnou, ale vidím, že je to Válečník Smečky Temné Hory. Náhle vystoupí dopředu pět dalších mužů a slyším Eos říkat skrze mysl-spojení „Mňam“ a vybuchneme smíchy. „Dobře, pokud jste připraveni, pánové, navrhuji, abyste začali.“ Volá Rhea na naše Válečníky. Odstupuji od skupiny, když se Válečníci rozptýlí a pomalu se ke mně blíží. Myles je první, kdo se na mě vrhne, ale už jsem to viděla přicházet a rychle uhýbám stranou. Narazí obličejem do země a slyším Ione volat „Auu“ když se pokouší další dva Válečníci. Běžím kolem nich, skáču přes ně a kloužu pod nimi. Melia píská, když uplynula hodina, a já si s obrovským úsměvem na tváři beru vlajku z opasku. „Promiňte, chlapi. Nic jsem neztratila.“ Křičím, když jdu směrem k Melii, „Bohužel jste vy všichni něco ztratili.“ A dívky drží všechny nože, které jsem jim vzala. Nestor vybuchne smíchy, když si uvědomí, že jsem mu vzala oba nože, a každý Válečník se dívá z nožů na mě a zpět, nechápaje, jak se mi to podařilo. Theseus Včera mi jeden z našich Válečníků řekl, že členové Smečky Bílého Srpku používají mýtinu mezi našimi Smečkami k tréninku, a dnes ráno jsem řekl svým Válečníkům, aby mě varovali, pokud se znovu objeví. Nevadí mi, že ji používají, ale zajímalo mě, proč nepoužívají vlastní cvičiště. „Alfo, jsou zpět na mýtině.“ Informuje mě jeden z mých Válečníků a já říkám svým mužům, aby mě následovali. Damien trénuje o něco víc než obvykle, ale ne tolik, kolik bych si myslel, že by měl, a mám pocit, že se nedostane přes první kolo. Když se blížíme k naší západní hranici, slyšíme z mýtiny rozhovory a většina hlasů patří mužům, ale když vyjdeme z linie stromů, vidím s nimi i několik žen. Ženy stojí pohromadě a muži také, takže se divím, co se děje. „To jsou Válečníci Smečky Bílého Srpku, Theseus. Včetně žen, podívej se na znak na jejich bundách.“ Prohlašuje Apollo a po prohlédnutí všech s ním souhlasím, to jsou Válečníci. Jedna z žen vykřikne na muže a další žena odstoupí od své skupiny. Jedna z žen na postranní čáře zavolá „Auu“ když jeden z mužů narazí do země a všichni se zasmějeme, když Ajax zamumlá: „Začátečnické štěstí.“ Krátce nato zamumlá „Do prdele“ když vidíme, jak se žena vyhýbá všem pokusům mužů ji chytit. „Ta s kaštanovými vlasy je Dcera Delty, potkal jsem ji, když jí bylo asi dvanáct let, a ta s havraními černými vlasy je Dcera Gammy.“ Říká Apollo. Xanthos nám říká, že žena se světle hnědými vlasy je Dcera Bety a žena s tmavě hnědými vlasy je také Dcera Delty. „Kdo je ta žena s popelavými blond vlasy?“ Ptá se Josh, jeden z mých Válečníků, a nikdo z nás nemůže na tuto otázku odpovědět. Zvuk píšťalky upoutá naši pozornost zpět na mýtinu a každý Válečník leží na zádech, když žena vytáhne něco zezadu. „Dobývání vlajky.“ Říká Josh a musím přiznat, že má pravdu, neměli ji chytit. Měli chytit vlajku, ale žalostně selhali a já jsem ohromen, když vidím, jak ostatní ženy drží ruce plné nožů. Každý Válečník kontroluje své opasky a vypadá to, že nejen udržela vlajku, ale také jim vzala všechny nože. Xanthos se směje jako blázen, když sleduje ohromené výrazy ve tvářích Válečníků, a já sleduji, jak se k ní jeden z Válečníků blíží, skloní hlavu, když s ní mluví. Všichni muži jí projevují hlubokou úctu a Midas si myslí, že by mohla být Dcerou jejich Hlavního Válečníka. Způsob, jakým se drží, mi říká, že je to Vysoce postavený Vlk, takže by mohl mít pravdu, protože Hlavní Válečník je považován za Vysoce postaveného Vlka. Najednou je na mýtině úplné ticho a když zvednu hlavu, vidím, že všichni jsou pryč. Namáhám oči, abych zjistil, jestli je ještě můžu zahlédnout, ale je to k ničemu a vidím překvapené pohledy i na ostatních. Ani oni si nevšimli, že odešli, a část mě cítí úlevu, že jsem nebyl jediný, kdo to propásl, zasměji se, když se podívám na své nejlepší přátele. Krátce po obědě mě Josh znovu spojí, aby mi řekl, že jsou zpět, ale tentokrát s bandou Mláďat, a já mu říkám, aby je prostě ignoroval, protože už víme, proč používají mýtinu. Soustředím se zpět na papírování přede mnou, ale moje mysl se neustále vrací k ženě na mýtině. Stále jsem nezjistil, kdo to je, ani můj Otec mi to nemohl říct poté, co jsem ji popsal, a vím, že se setkal s většinou jejich členů, když ještě vedl naši Smečku. Můj Otec vypadal docela překvapeně, když jsem mu během oběda řekl, co jsme viděli. Na chvíli jsem si dokonce myslel, že mi nevěří, ale moji muži potvrdili můj příběh, což změnilo výraz v jeho tváři, a rychle změnil téma, když se k nám připojil Damien. Nebyl jsem jediný, kdo si toho všiml, a Xanthos byl ten, kdo se skrze naše mysl-spojení zeptal, o co šlo, ale věděl jsem stejně jako on.