Pohled Olivie: Jedla jsem v tichosti a kradmo na něj pohlížela. Někdy se naše oči setkaly a zamkly, a já jsem se tiše odvrátila, i když ne bez toho, abych se s rozkoší nepodívala na jeho rty. Tak moc jsem je chtěla políbit. Způsob, jakým se jeho rty pohybovaly, když žvýkal, mě naplňoval myšlenkami. Mohla jsem si jen představovat, jaké by to bylo, kdyby mě ty rty políbily a putovaly dolů, dolů… dolů. Do prdele! Sundala jsem jednu ruku ze stolu a položila si ji do klína, pevně svírajíc šaty. Stiskla jsem nohy a cítila jsem něco mokrého na stehně. "Klid, Olivie." Na krátkou chvíli jsem přestala jíst a všimla jsem si, jak olizuje zadní stranu lžíce. Zalapala jsem po dechu, když se mi mezi nohama zvýšily pocity. Co to se mnou dělal? "Skončila jsem." Položila jsem lžíci a otočila hlavu pryč, snažíc se skrýt své zčervenání. Jídlo bylo vynikající, ale už jsem nemohla jíst, ne takhle. Cítila jsem, jak mi po nohách stéká šťáva. Musela jsem se omluvit od stolu. "Je ti nepříjemně?" zeptal se, pomalu odkládaje lžíci a upíraje na mě ty své šedé oči. Zavrtěla jsem hlavou. Neodvážila jsem se otevřít ústa. Všechna slova nahradilo sténání. Nemohla jsem je nechat uniknout. "Není se čeho bát; nekoušu." Chtěla jsem, aby mě kousl, milostný kousanec. Chtěla jsem vidět červené stopy na mé kůži způsobené jeho rty, které vysávají každý centimetr mého těla. Brzy přišel dezert, když luskal prsty, a vzduch se naplnil sladkou, ovocnou vůní. Moje oči se rozzářily. Nanuky! Číšník položil tác s nimi na stůl a odešel. Vzala jsem si jeden. Byl obrovský! Moje oči se po něm pomalu přejely. Miluji sladké, ale chtěla jsem něco sladšího. Snažila jsem se ho vsát celý najednou, ale byl příliš velký pro moje ústa. Začala jsem z rohu a postupovala dolů po jeho velkém ptáku. Do prdele! Řekla jsem 'ptáku'? Už bylo pozdě. Obraz byl již vrytý v mé mysli. Pomalu sát jeho ptáka, cítit, jak mi po páteři přebíhají pocity, když si s ním hraje můj jazyk. Začala jsem tiše sténat, když jsem sála nanuk; moje oči se blaženě zavřely. "Vejde se ti do úst celý?" zeptal se André. Vzhlédla jsem a zjistila, že mě jeho oči bedlivě sledují. Ach ne! Co když věděl, na co myslím… "Kašel! Kašel! Musím… kašel!… jít." Vyrazila jsem z jeho pokoje a běžela do svého. Zamkla jsem dveře a šla k posteli. Co se stalo? Lehla jsem si a snažila se uklidnit. "Zhluboka dýchej, Liv, zhluboka dýchej." Strčila jsem ruku pod šaty a cítila své spodní prádlo. Byla jsem skrz naskrz promočená. Povzdechla jsem si. Potřebovala jsem se osprchovat. Mírně jsem pohnula rukou a dotkla se špičky svého klitorisu. Z mých rtů unikl sten, a okamžitě jsem ztichla. Nejlepší nápad byl vytáhnout ruku, osprchovat se a zapomenout na celou tu frašku. Pohnula jsem rukou, ale znovu jsem se dotkla svého klitorisu. Z mých rtů unikl další povzdech. Seru na to! Pohnula jsem prsty a lehce hladila svůj oteklý klitoris. Ty pocity mě rozklepaly. Přála jsem si, aby to byly Andrého prsty. Moje sténání zesílilo. Mohla jsem si jen představovat, jak úžasné by bylo, kdyby se mě dotýkal, hladil mě a líbal každý centimetr mé kůže. Moje ruce rozepnuly přední zip a ponořily se do mého lůna. Moje bradavky byly tak tvrdé. Chtěla jsem, aby je sál. Moje prsty se pohybovaly rychleji a najednou se ponořily dovnitř mě. "Achhh…André…!" Jeho pták mě naplnil. Cítila jsem jeho obvod, jak se dotýká stěn mé vagíny. Byl obrovský. Po chvíli se vytáhl a přiblížil své rty k mé tváři; jeho chraplavý, hluboký hlas mi naplnil uši. "Jsi si jistá, že mě zvládneš celého?" Ani jsem nemusela odpovídat, a znovu mě pronikl. Moje tělo se napjalo a pevně sevřelo jeho tvrdého ptáka. Jeho přírazy byly pomalé a mělké. "Ano. Ano, prosím, nepřestávej." Zabořil se hlouběji a já jsem popadla prostěradla. Byla jsem omámená, ale stále chamtivá. Chtěla jsem víc. "Achhhh…André. Potřebuji víc Andrého. Prosím, dej mi víc." Jeho tempo se zvýšilo, a stejně tak i moje sténání. Jeho jméno bylo na mém dechu, jeho vůně v mých nosních dírkách, jeho rty na mé kůži a jeho ruce v mých vlasech. Moje tělo se zoufale svíjelo a cítila jsem, jak se stahuji. Slyšela jsem jeho hlas ve svých uších. "Chystáš se pro mě udělat?" "Ano, André. Prosím, nepřestávej." Tempo se zrychlilo a já jsem sténala hlasitěji a silněji. Moje tvář byla zrudlá. Moje vagína byla promočená a slyšela jsem prskavé zvuky, jak mě dál hluboko šukal. Moje nohy se třásly a můj hlas byl sotva slyšet. Sevřela jsem prostěradla silněji a vytáhla je ze strany, kde byla úhledně zastrčená. Můj dech se stal sípavým, jak se pocity vystřelovaly nahoru. Jeho pták šel tvrději a hlouběji do mě, dokonale mě naplňoval. Moje nohy byly znecitlivělé. Ještě víc, a já bych… "Ahhhhhhhh…" Moje tělo sebou škublo a moje šťávy se vylily ze mě, stékaly mi po nohách a promočovaly postel. Sáhla jsem si na čelo a na ruku se mi přilepily krůpěje potu. Můj dech se zpomalil, ale moje tělo sebou v nepravidelných intervalech škubalo, protože jsem si stále vychutnávala pocit svého orgasmu. "Udělala bys pro mě takhle znovu?" Ztuhla jsem při tom známém hlase, a když jsem zvedla hlavu a podívala se na dveře. Moje tělo se napjalo. Alfa André stál u mých dveří. Měl ruce zkřížené na hrudi a na tváři úšklebek. Moje oči putovaly dolů a viděla jsem zjevné vyboulení v jeho kalhotách. Co to sakra?