Andrého pohled Doranův lehký, škádlivý smích doprovázel zvědavý pohled, kterým prozkoumával můj pokoj, zatímco jsem zkrátil vzdálenost mezi námi a natáhl ruku k potřesení. „Rád tě vidím zpátky, Dorane.“ Typický Doran, ignoroval mou nataženou ruku a rovnou mě objal. „Jaká byla cesta?“ Usmál se a konečně se usadil do křesla. „Dobrá. Není toho moc k vyprávění. Ale ty máš naopak co dohánět.“ Uchechtl