Andrého pohled
Doranův lehký, škádlivý smích doprovázel zvědavý pohled, kterým prozkoumával můj pokoj, zatímco jsem zkrátil vzdálenost mezi námi a natáhl ruku k potřesení.
„Rád tě vidím zpátky, Dorane.“
Typický Doran, ignoroval mou nataženou ruku a rovnou mě objal.
„Jaká byla cesta?“
Usmál se a konečně se usadil do křesla.
„Dobrá. Není toho moc k vyprávění. Ale ty máš naopak co dohánět.“
Uchechtl
















