Kapitola osmnáctá
Pohled Olivie
Klep! Klep!
Zasténala jsem a hodila si polštář přes hlavu. Sluneční paprsky mě téměř oslepily a prudce mě probraly.
Klep! Klep!
Ten nesnesitelný zvuk se ozval znovu a já hodila polštář doprostřed pokoje. Copak se nemůžu v klidu vyspat?
„Slečno Olivie. Nevím, jestli už jste vzhůru, ale snídaně s Lunou Nicole a Alfou Andrém bude za pár minut hotová.“
Odpověděla jsem z
















