**Pohled Olivie**
Cesta probíhala v tichosti a já jsem nervózně vrtěla na sedadle. Snažila jsem se soustředit na svou stranu auta a nedívat se na Andrého, ale bylo to tak těžké. Doslova jsem cítila jeho pohledy na sobě. Mé tváře rudly a měla jsem náhlé a ohromné nutkání se na něj podívat.
Sakra! Nemohla jsem si pomoct.
Otočila jsem se, abych se na něj podívala, ale on byl pevně přilepený k telefon
















