**Andrého pohled** Seděl jsem tiše ve své pracovně, hlava mi třeštila. Od snídaně a toho malého dramatu, které Nicole vytáhla z ničeho nic, už uplynula nějaká doba. Sevřel jsem pero, jak se ve mně vzedmula zuřivost. Zdálo se, že Nicole zapomněla na své místo v této smečce a snažila se ukousnout si víc, než mohla spolknout. Zavřel jsem oči a myšlenkovým spojením jsem dal Pierrovi znamení, aby Nicol