logo

FicSpire

Brat mého nejlepšího kamaráda by neměl vědět, jak chutnám.

Brat mého nejlepšího kamaráda by neměl vědět, jak chutnám.

Autor: Nova Blue

Čtyři
Autor: Nova Blue
22. 8. 2025
Bailey zalapala po dechu, ohromená a vyděšená, když sledovala, jak se její nejlepší kamarádka valí k zemi a bezpochyby sežrává trávu a hlínu. „Mirabella!“ vykřikla Bailey v návalu strachu a paniky. Srdce jí bilo v hrudi tak rychle, že si myslela, že je na pokraji infarktu. Mirabella zasténala a otočila se k nebi, zatímco se nad ní vznášela Bailey. Mira vyplivla trochu trávy a pak… se rozesmála. „Sakra. Myslím, že jsem si zlomila zadek.“ Zasípala a její slova Bailey rozesmála. Mira byla v pořádku. „Nebuď směšná, dopadla jsi na břicho. Myslím, že jsi si spíš vyfoukla prsa.“ Bailey si odfrkla. Mira se dotkla svých prsou a stiskla je. „Kruci, to jsou polštáře, něco takhle měkkého vyfouknout nemůžu. Spíš mi pomohly s pádem.“ „Jsou ploché,“ odpověděla Bailey s kamennou tváří. „Jako tvůj zadek.“ Mira na ni mrkla s úsměvem. Obě dívky se rozesmály a úplně zapomněly, že Mia a Kade jsou jen pár kroků od nich a všechno vidí. „Panebože! Vy dvě! Mirabello!“ zaječela Mia do noci, když se vydala k dívkám, které ztuhly, když uslyšely její hlas. Mirabelle se rozšířily oči a s mírným strachem se podívala na Bailey. „Sakra.“ „Sakra, holka. Co jsi sakra dělala na tom stromě s hadicí, proboha!?“ vyštěkla Mia, klekla si vedle své dcery a nedbala na to, že si ničí hezké večerní šaty. Bailey se zašklebila. Tahle noc se docela rychle zvrtla. Kade se k dívkám vrhl a vznášel se nad nimi jako ochranitelská socha. I když se na ty dvě problematické dívky zrovna díval zle, jeho oči stále zářily hlubokým znepokojením, stejně jako oči jeho ženy. Mia se podívala na Bailey, když se zdálo, že Mira neodpoví. „Co jste vy dvě dělaly venku v téhle chladné noci? Zvlášť když jedna z vás byla na stromě?“ Bailey se zamračila. Jak jí měla říct, že se Mira a ona jen snaží zkazit Kalebovi večer, stejně jako on jim? Naštěstí, než Bailey stihla odpovědět, Mira se ujala vedení. „Mami, tati. Víte, jaký umí být Kaleb, obzvlášť v noci. Měl to být filmový večer, ale on ho zkazil tím, že přivedl holku.“ Mia ztuhla, když slyšela, že Kaleb někoho přivedl. Mie se zjevně nelíbily playboyovské chování jejího syna. Pokud si dobře pamatuje slova své matky, její otec Haiden byl v Kalebově věku úplně stejný. Stačila jedna dívka, její matka, aby změnila své chování. Mia jen doufala, že jednoho dne nějaká dívka pomůže jejímu synovi přestat s tímto nezdravým životním stylem. „Jen jsme se ho snažili získat zpět. Přísahám, že to byl neškodný žert.“ Mirabella zapůsobila svými kouzly tím, že na něj udělala ty štěněčí oči, kterým její rodiče nikdy neřeknou ne ani se na které nezlobí. Pan Reece byl první, kdo se zhroutil a povzdechl si, když ji zvedl do ochranné náruče. „Bolel tě ten pád, Milkyway?“ Zeptal se znepokojeně své dcery. Mira, která tu přezdívku nenáviděla, se ucukla, ale odmítavě zavrtěla hlavou. „Ne tak docela, tati. Větev nebyla tak vysoko.“ Pan Reece vypadal uleveno a paní Reeceová si povzdechla. „Pojďte, holky, dovnitř,“ řekla paní Reeceová a pomáhala Kiře vstát. „Mirabella!“ Kalebův náhlý řev všechny zvedl hlavy. Kalebova ruka svírala těsnění okna, když vystrčil půl hlavy z okna a zlostně se podíval na Mirabellu a Baileyovou. Když mu měsíční světlo dopadlo na tvář, Baileymu se podivně zkřivil žaludek. Mira si s úsměvem odfrkla, když odtud viděla, jak má promočené vlasy. Tak mu to i sluší. „Zaplatíš mi to…“ Začal, ale matka ho přerušila. „A teď, pane, radši se začněte modlit, aby Mira, až tam nahoru dorazíme, neměla pravdu v tom, co řekla.“ Paní Reeceová se rozzuřeným pohledem zaměřila na svého promočeného syna, kterému cvakaly zuby. Kalebovi se lehce rozšířily oči a rychle vešel do svého pokoje. Mira na Baileyho krátce mrkla, což ji lehce rozesmálo. „Na vašem místě bych se nesmála. Zmočili jste mu postel a pravděpodobně i celý pokoj. Kdo myslíte, že to uklidí?“ „Já rozhodně ne,“ řekla paní Reeceová samolibě. Když uslyšely slova paní Reeceové, obě dívky se na sebe podívaly s rozšířenýma znepokojenýma očima. Obě současně polkly a se shrbenými, poraženými rameny čekaly na svůj trest. „Minula jsi místo.“ Kaleb se ušklíbl a zíral na dvě dívky, které se perou s mopem, aby utřely jeho pokoj. Mirabella mířila správně a nejenže mu zmočila postel a jeho, ale podařilo se jí zmočit i podlahu. Bailey zaťala zuby a potichu se ušklíbla. „Páni.“ Když dorazili do jeho pokoje, k Baileyině a Mirabellině zklamání dívka opustila Kalebov pokoj a zmizela v noci. Teď neexistoval žádný důkaz, který by podpořil to, co Mirabella řekla svým rodičům. „Co jsi říkala, květinko?“ „Neslyším tě, mluv trochu hlasitěji,“ škádlil ho Kaleb, opíral se o zárubně a překřížil kotníky. Odtud se mu naskytl ten nejkomičtější pohled. Nebylo nic zábavnějšího než sledovat dvě dívky, jak se perou s mopem. Jedna je náhodou jeho sestra a druhá je nejlepší kamarádka jeho sestry, o které přiznává, že má nejhezčí zadek, jaký kdy viděl. Naklonil hlavu, aby se lépe podíval, a jeho penis se pohnul. Zlý Kaleb, Bailey byla tabu a rozhodně příliš otravná na to, aby se s ní šukala. „Vypadni do prdele, Kalebe!“ zaječela Mirabella vzteky a frustrací, když si utírala zpocené čelo. Bailey nechápala, jak je tak zatraceně zpocená, když sotva něco dělala a byla to Bailey, kdo vytíral podlahu. Kaleb si odfrkl. „Naposledy, co jsem se díval, je to moje sestra z pokoje.“ Vysmál se slovu sestra a ušklíbl se, jen aby to utichlo, když se Bailey otočila a ukázala mu své hezké laní oči. Kaleb také přizná, že Bailey byla jednou z nejhezčích. dívky, jaké kdy viděl. S obrovskýma modrýma očima jako laň, dlouhýma černýma vlasy, které vypadaly skoro jako inkoust a sahaly jí do kostrče, našpulenými rty, které už tak nějak byly přirozeně rudé, a roztomilým knoflíkovým nosem s tlustými tvářičkami by Bailey mohla tyto supermodelky snadno zahanbit. Ta dívka byla živoucí chodící panenka Barbie. V reálném životě jen mnohem hezčí. Ale byla tabu a kromě toho, jak řekl, byla otravná stejně jako jeho sestra. Kaleb si odkašlal, odtrhl od ní zrak a řekl s falešným, lhostejným tónem: „Stejně si udělám sendvič. Ujisti se, že mi pokoj uklidíš do zářivých detailů, než se vrátím, poražení.“ Kaleb odešel a frustrovaně zavrtěl hlavou. Nesnášel, jak se zdálo, že se vždycky topí v Baileyiných očích. Bylo to zvláštní. Velmi, velmi zvláštní.

Nejnovější kapitola

novel.totalChaptersTitle: 99

Mohlo By Se Vám Líbit

Objevte více úžasných příběhů

Seznam Kapitol

Celkem Kapitol

99 kapitol k dispozici

Nastavení Čtení

Velikost Písma

16px
Aktuální Velikost

Téma

Výška Řádku

Tloušťka Písma

Čtyři – Brat mého nejlepšího kamaráda by neměl vědět, jak chutnám. | Kniha online pro čtení na FicSpire