„Bang! Bang! Bang!“ Náhle se dveře do pokoje prudce rozletěly. Do místnosti vtrhl pohledný mladík s brýlemi v černém rámečku, s ostrými a jemnými rysy. Když uviděl mladého muže ledabyle se povalovat v jeho židli, jeho tvář okamžitě potemněla. Přešel k němu a zařval: „Charlie Tylere, jak se opovažuješ sedět v mojí židli a používat můj počítač? Neuvědomuješ si, že narušuješ moje soukromí? Co když zt