Iris: Ovinula jsem ruce kolem dcery, zatímco mi v hlavě zněla Deanova slova. Skutečnost, že mě obvinil z nevěry, mě zlomila víc, než se dá vysvětlit. Hlavně proto, že bych čekala, že mě zná líp. Sakra, ten muž by mě měl znát natolik dobře, aby si nemyslel, že bych pomyslela na jiného muže. "Mami, proč jsi smutná?" zeptala se Lillian a vytrhla mě z proudu myšlenek. Odtrhla jsem se od objetí a ona s