Iris: Říct, že jsem trpěla, by nebyla lež. Srdce mě bolelo a vztek, který jsem cítila, se nedal s ničím, co jsem kdy zažila, srovnat. Nemohla jsem ani jet pro Lillian k jejím prarodičům, vědoma si toho, že se o ni dnes večer postarají lépe než já. "Iris, otevři ty zasraný dveře," řekl Dean a popáté dnes večer zaklepal na dveře. Ani nevím, jak se mi podařilo dojet domů. Ale Dean klepe na dveře od c