Iris: „Jsi v pořádku, Iris?“ zeptala se máma a podala mi šálek kávy, čímž mě zaskočila, když ke mně přišla. Seděla jsem v pracovně sama, dívala se z okna a sledovala ten liják. Moji rodiče nebyli hloupí, věděli, že mě něco trápí, a naštěstí se máma ujala iniciativy a postarala se o Lillian, zatímco jsem se snažila uklidnit. Uplynulo už několik hodin od našeho příjezdu, a přesto jsem se nedokázala