Nora mluvila s domýšlivou jistotou. "Dědic musí vynikat akademicky a efektivně řídit. Pokud se ukážeš schopnější než Aria, pak je dědictví nepopiratelně tvoje." Emma se ušklíbla. "Takže, Noro, navrhuješ zúčtování s Ariou? Pokud vyhraju, vezmu si ty 2 miliony dolarů?" Nora, přesvědčená, že Emma nemůže Ariu překonat, jednoduše odpověděla: "Přesně tak." Jakmile Nora odhalila své karty, Emma věděla, že to má v kapse. V jejím předchozím životě, ona a Aria čelily klíčové zkoušce přesně v tomto okamžiku. Vítěz by získal svěřenecký fond zanechaný Emminou matkou, Stellou Rivera. Ale tehdy, Emma, zaostávající kvůli venkovskému vzdělání, neměla tušení, o co ve zkoušce jde, a tápala ve svém testu. Pamatovala si jen radost v tvářích Nory a Arie, když byly zveřejněny výsledky. Nora ji povýšeně povzbuzovala, aby se potom víc učila, a Aria jí darovala laciný desetidolarový náhrdelník jako "dárek na seznámení". Když se Emma ohlédla zpět, připadalo jí to urážlivější, než kdyby ji odbyli jako toulavého psa. Kousla se do rtu a Emma souhlasila: "Dobře, rozhodne to tedy výsledek testu. Vyhraju, beru peníze. A Aria—" V duchu si s úsměvem dodala: 'Jako by měla šanci.' Aria, nafouknutá arogancí, se ušklíbla. "Už tři roky jsem nejlepší studentka! Myslíš, že se mi můžeš rovnat? V podstatě podepisuješ rozsudek smrti!" Emma nemohla potlačit smích a přemítala: 'Koho chce Bůh zničit, toho nejdřív zbaví rozumu.' Prohlédla si Ariu, jako by už byla ze hry venku. ***** Čas ubíhal jako voda a brzy nastal den přijímací zkoušky na Vark College. Když Emma a Aria dorazily na Vark College, byly okamžitě rozpoznány. "Ahoj, Ario, to je tvoje sestra?" zeptal se někdo překvapeně. "Ario, ona se ti moc nepodobá," poznamenal další. "Tvoje sestra se zdá být milá," dodal spolužák, aby uhladil trapný okamžik. Aria, užívající si zastřené komplimenty, domýšlivě řekla: "Jasně, moje sestra vyrůstala na venkově a nebyla skvělá akademicky, ale je profík v zemědělské technice – traktory, kombajny, všechno. Věci, které jsme my nikdy ani neviděli, ona zvládne." Srdečně se zasmála a její spolužáci se k ní přidali. V tu chvíli se Emma skutečně nemohla pochlubit Ariinou elegancí. Její vzpomínky byly plné válení se na polích: chytání ryb na jaře a sklízení pšenice na podzim. Nyní v létě byla její pleť drsná a její vzhled neuhlazený. Za boží milosti. V jejím předchozím životě takové komentáře zničily její sebevědomí. Cítila, že svou sestru zklamala, a Aria ji často kárala jako ostudu a vylučovala ji z aktivit. Emma se naivně domnívala, že bude nejlepší být ke své mladší sestře trpělivá, a trávila noci o samotě, tajně plakala do polštáře. Když se na to Emma dívala zpět, připadalo jí to hořce ironické. 'Lidé, kteří tě nemají rádi, tě prostě nemají rádi. Můžeš se pro ně přetrhnout, a oni ti stejně budou chystat záhubu. Proč bych se sakra měla starat o to, co si myslí?' Emma se ušklíbla, zkřížila ruce a přehodila si volnou bundu přes ramena, vyzařujíc vzduch vzdoru. "Když matky nejsou stejné, jak můžou být jejich děti?" "Co jsi to řekla?" zvolal překvapeně spolužák. "Ario, takže ty a tvoje sestra máte různé matky? Jsme spolužáci už roky a ty jsi mi to nikdy neřekla!" přidal se další a rozdmýchával plameny. Emmina matka zemřela mladá a tito naivní spolužáci neměli tušení, že Nora byla ta, co rozbila rodinu. Samozřejmě, Aria by takové špinavé prádlo nevětrala. Ariina tvář se zamračila a ona se stáhla do sebe. Emma se na ni chladně podívala a její slova kapala sarkasmem. "Nikdy by vám to neřekla. Kdo by se chtěl chlubit tím, že je dítě z nemanželského vztahu?" Po svém rýpnutí Emma chladnokrevně zamířila do zkušební síně. O chvíli později, když se Emma posadila, vtrhla dovnitř Aria s bouřlivou tváří a práskla batohem vedle Emmy. "Myslíš si, že to máš v kapse, Emmo? Počkej si na výsledky zkoušky. Všichni uvidí, že jsi naprostý loser! Máma řekla, že když udělám tenhle test na jedničku, sebere mi ty 2 miliony dolarů. Jdi do pekla se svou chudou mámou, ty mrcho!" Aria, rudá vzteky, popadla batoh a vyběhla ven. Emmin pohled zledovatěl. 'Urážej moji mámu, proklínej moji rodinu... Ario, okusíš peklo,' slíbila si v duchu. Po půl hodině zkoušky Emma jako první odevzdala svůj test, zatímco Aria byla teprve v polovině, zoufale se snažila ho zvládnout vzhledem k obtížnosti zkoušky. Když Aria viděla, že Emma odevzdala svůj test tak brzy, otřáslo jí to. 'Co se sakra děje? Jak to mohla tak rychle dokončit?' Rychle se uklidnila. 'Emma, bezejmenná sirota z venkova, co by mohla vědět? Pravděpodobně jen načmárala nesmysly, aby to měla za sebou.' Ujištěná se Aria ponořila zpět do svého testu, zatímco Emma se procházela po školní zahradě. Ve svém minulém životě, zatížená svými nejistotami, Emma nikdy skutečně neocenila krásu Vark College, zvláště po tom, co snášela šikanu v areálu. Tentokrát byla odhodlaná to všechno vstřebat. Pod stromem s růžovými květy se Emma ztratila v myšlenkách a zírala na květy. Hluboký, bohatý hlas náhle rozbil ticho. "Líbí se ti, co vidíš?" Emma se polekala, vrátila se do reality a všimla si muže na invalidním vozíku, který se vynořil zpoza květinové opony. Liam, sedící na svém invalidním vozíku, vyzařoval auru aristokratické odtažitosti. Nicméně jeho hluboké, klidné oči změkly, když spočinuly na ní. Všiml si jejího mlčení a s elegantním pohybem hodinek se zeptal: "Úplně sama? Ulejváš se z hodiny?" Vzpomínky na minulý život, kde oba zahynuli v plamenech, na krátkou dobu Emmu přemohly. Znovu nabyla rovnováhy a odpověděla: "Jo, odevzdala jsem test brzy. Jste tady, abyste jednal s Vark College, pane Halle?" "Ne," řekl Liam a upřel na ni pohled. "Jsem tady kvůli tobě." Emma byla zaskočena a zmlkla. "Co se děje? Jsme prakticky svoji. Nemůžu se podívat na svou budoucí manželku ve škole?" Liamův hlas nesl náznak výzvy. Byl si dobře vědom Emminých váhání ohledně jejich vztahu; její zamyšlený a rozporuplný výraz jen prohloubil jeho pochopení, že ho nechce vidět. Jeho výraz zvážněl. "Pokud se ti to nelíbí, prostě odejdu, až ti tohle dám." Podal jí elegantní černou kartu. "PIN je tvoje narozeniny."