Dorazili jsme do města odpoledne a já jsem Martina navedla do bistra. Sotva jsem vystoupila z auta, už jsem byla v objetí. CeCe pištěla, když mě objímala. Zasmála jsem se a objala ji zpátky. „Vypadáš úžasně!“ řekla mi. „Podívej se na sebe. Přímo záříš,“ řekla jsem jí. Zachichotala se. „Jsem otravně šťastná,“ přiznala se, a já jsem se rozesmála. „Jak bys neměla být. Pojď se seznámit s mým přítelem,