Finlay vypadal tak vážně. Bylo to dokonalé ráno, probudit se v jeho náruči. Trávit čas jen povídáním si o věcech s naší smečkou, o našem domě, ale věděla jsem, že tohle bude jiné. „Myslím, že se musíme dnes ráno sejít s radou,“ řekl mi. „Dnes ráno? Ale výsledky nebudou dřív než po obědě,“ řekla jsem. „Já vím. Chci, aby se to vyřešilo ještě předtím.“ „Co se ti honí v té tvé hlavě, lásko?“ zeptala j