Finlay a já jsme si sedli na schod vedoucí z jeho verandy do zahrady. Denní žár vystřídal chladnější vzduch, do úplňku zbýval týden a potok plynul ustáleným tempem. Během jídla jsme nemluvili. Byli jsme zvyklí na společnost toho druhého a bylo to příjemné ticho. "Měla jsi dobré narozeniny?" zeptal se mě, když jsme oba dojedli dort. "Byly úžasné," řekla jsem mu. "Bál jsem se, že to vyvolá příliš mn