Stál jsem před Amidinou ložnicí a čekal, až léčitel dokončí prohlídku. „Bude v pořádku, říkala, že to je jen škrábnutí,“ řekla teta a poplácala mě po paži. Odfrkl jsem si. Snažil jsem se ze všech sil nebýt idiot a nezačít vyvádět, že Amie by se vůbec neměla zranit, kdyby zůstala se mnou. Faktem bylo, že ona i Ramses odvedli úžasnou práci a nechtěl jsem ani jednomu z nich to kazit. Zároveň jsem ale