"Charlotto," zvolala, "pane prezidente Stevensi, vy snad nechápete, co znamená něha?"
Jakmile to dořekla, ozval se autoritativní ženský hlas. "Slečno Johnsonová, chci s vámi mluvit."
Paní Lydie se kdesi v rohu sálu objevila kdoví odkud.
Stála tam jako skvostný, nádherný obraz.
Náhodou zaslechla rozhovor mezi Henrym a Charlottou.
A shodou okolností slyšela jen posledních pár vět.
Charlotte viděla,
















