Ashleyho pohled Nebylo to snadné. Ne, to rozhodně ne. Nervózně jsem sledovala Blakea, sedícího naproti mně u pultu. Oblečený v šedé mikině s kapucí a šedých teplácích se opíral lokty o desku a tiskl si ruce do obličeje. Právě se probudil, popřál mi dobré ráno a už víc než minutu seděl v téhle pozici. Možná čekal, až udělám snídani. Odkašlala jsem si. Je čas jednat. „Máš hlad, že jo?" zeptala jsem