Ashleyino hledisko: Zvedne obočí, když její kamarádka vedle ní zmlkne. Pak se jí na rtech objeví ošklivý úšklebek, pohled, který znepokojuje. "No, tak teď už víš, jak trapná pro kluky jsi." Řekne, mávne rukou, jako by odháněla mouchy, a pak si začne okousávat dlouhé nehty. Hledám únikovou cestu, jak se z toho vyvléknout. Nikdy jsem nebyla ten typ, co se s někým pouští do křížku, to prostě nejsem já. Nikdy jsem na to neměla žaludek. Založím si ruce na prsou a napřímím se, snažím se vypadat sebevědomě, i když mi to sebevědomí setsakra chybí. "Jediná, kdo by se tu měl cítit trapně, jsi ty. Nebyla jsi náhodou ty ta, co se loni málem vrhla na Blakea a o týden později se snažila sbalit Ryana? A ani v jednom případě to nevyšlo?" Rýpnu si. Co to se mnou sakra je? Odkdy jsem taková mrcha? Otřesu se při tom slově v mé hlavě. Nesnáším sprostá slova. Zalapá po dechu a tváře jí zrudnou lehkým studem. Na tváři se jí zračí ponížení. "Jak to víš?" Koktá. Teď je řada na mně, abych si ošklivě prohlédla své okousané nehty. S uspokojením si uvědomím, že moje odpověď nebyla tak špatná. Ale možná je to jen vztek z toho, že jsem viděla Blakea líbat Stacy. "Jsme nejlepší kamarádi, pamatuješ? Všechno mi říkají." Ušklíbnu se a namyšleně k ní vykročím. "Znám každou trapnou věc, kterou jsi udělala, abys získala jejich pozornost, Lucy, tak mě nenuť ti to připomínat." Ještě jednou se podívám na ty dvě husy a s hlavou vztyčenou opustím záchod. Ale necítím se sebevědomě, spíš naopak. Není to poprvé, co se mi to stalo. Je to jako nekonečný kolotoč. Mám pocit, jako by moje nohy vážily tunu, když se vleču k nim, k těm klukům, kteří nevědomky způsobují, že mě každá holka nenávidí. Svalím se na židli. Ryan zvedne hlavu od mobilu a nechápavě zamžourá. "Co se děje?" Když Blake uslyší Ryanova slova, odtrhne pohled od své otrávené přítelkyně. Jeho modré oči si mě zkoumavě prohlédnou. Odvrátím se od něj, bojím se, že uvidí to, co už roky skrývám. Otočím se k Ryanovi. "Nic se neděje." Zamumlám, nervózní z toho, že jsem středem pozornosti. Otočím se ke stolu a všimnu si, že už objednali. Natáhnu se pro hranolky a nacpu si je do pusy. "Vypadáš, jako bys brečela, malá Ash, co se stalo?" Zeptá se Ryan znovu, tentokrát už trochu netrpělivě. S námahou polknu, nechci na tu otázku odpovídat. Nemůžu přece říct, že brečím kvůli tomu, že se Blake líbal se Stacy. Takže se uchýlím ke lži, navíc naprosto hloupé. "Nic, co by tě mělo trápit. Nějaká holka se v koupelně vykadila a z té vůně mi trochu slzely oči, to je všechno." Vyhrknu a stále se neodvážím zvednout hlavu, abych zjistila, jak na to reagovali. Z vůně hovna ti slzely oči? Fakt, Ashley, to je to nejlepší, co jsi dokázala vymyslet? Na pár sekund zavládne ticho, než Ryan vybuchne v hlasitý smích. Ten zvuk přiměje všechny v restauraci, aby se zastavili a podívali se, co ho tak rozesmálo. Cítím, jak se pod jejich zkoumavými pohledy kroutím. "Ty." Ryan se dusí smíchy a z koutků očí mu tečou slzy. "Ty jsi brečela, protože něčí hovno smrdělo?" Ryan se řehtá. Jeho hlas je dostatečně hlasitý, aby ho všichni slyšeli. Na tváři mi vyskočí zardělý ruměnec a usadí se mi na tvářích. Měla jsem si dneska nechat rozpuštěné vlasy. "Ryane, drž hubu." Zasyčím a natáhnu se pro banánový a čokoládový koktejl. Loknu si a málem se udusím, když vysloví ta další slova. "Bylo to její hovno, co tam tak smrdělo?" Zeptá se a ukáže na Lucy, která právě vychází ze záchodu, následovaná svou blond kamarádkou. Obě ztuhnou, když uslyší Ryanovu hlasitou otázku. Jako by to dělal naschvál. Chce, aby mě příště, až s nimi budu sama, zabily? Tentokrát jsem vděčná za svou prořízlou pusu. Kdo ví, jestli mi příště nevrazí facku? Otočím se na Blakea, cítím se naprosto trapně, a prosebně se na něj podívám, aby Ryanovi řekl, ať toho nechá. Spodní ret si vtáhne mezi zuby a kousne do něj, aby potlačil smích. Neochotně přikývne, když vidí, jak mi ta pozornost vadí. "Ryane, nech toho. Uvádíš Ley do rozpaků." Uchechtne se. Stacy ztuhne, když uslyší tu přezdívku, kterou mi dal. Nahlas bych to nepřiznala, ale tajně se mi to líbí, i když se tvářím otráveně, když mi tak říká. "Proč jí říkáš Ley?" Zeptá se Blakea a její temné, rozzlobené oči mi propalují díru do hlavy. Nepříjemně se zavrtím na židli a usrknu si dalšího koktejlu. Blake se zasměje a přitáhne si ji blíž. Vlna žárlivosti mě přiměje odvrátit pohled od těch dvou. "Nebuď žárlivá, Stacy, je to jen přezdívka a říkal jsem ti to už mockrát." Slyším, jak protestuje, ale vypnu to. Nepotřebuju poslouchat její otravný hlas víc, než je nutné. Blake s ní chodí už pár měsíců. Od té doby, co prý přestal spát s nespočtem holek. Někteří lidé o ní mluví jako o zázraku. Přiznávám, že mě bolí vidět, že právě ona ho přiměla přestat s jeho hráčskými praktikami. Byla nová a každý kluk ji chtěl, kromě Ryana. A dodnes nemám tušení, proč na ni zanevřel. Stacy okamžitě upoutala Blakeovu pozornost, jakmile vstoupila do dveří Western High. A nenáviděla mě od chvíle, kdy se její oči střetly s mými 158 centimetry. "Takže dneska večer jdeme na párty." Prohlásí Ryan. Zvednu obočí a dopiju koktejl. "Zítra je škola, Ryane." Upozorním ho. Nechápu, proč se teenageři tak rádi opíjejí, není to nic pěkného. Otočí oči v sloup. "Ale no tak, Ashley, trochu žij." "Táta by mi to nedovolil." Pokrčím rameny. Vlastně jsem ráda, že mi to táta nedovolí, je to dobrá výmluva. Můžu si v klidu číst. "Vykraď se." Navrhne. Zasměju se, ale bez jakéhokoli humoru. "Ne, to fakt ne." "Ale potřebujeme někoho, kdo bude řídit." Zamračí se. "Bolí mě ruka, nemůžu řídit." Řeknu suše a nacpu si do pusy další hranolek. "Koho zajímá, jestli přijde, ta holka si užívá svůj nudný život. Na párty nemá koule." Prohlásí Stacy. Podívám se na ni, nelíbí se mi, jak se mi posměšně dívá do očí. Zaťnu pěst v klíně, schovanou pod stolem. Cítím, jak mnou cloumá vztek a chci jí ukázat, že na párty rozhodně mám. Mám, ne? "Víš co, jdu." Vyštěknu a upravím si brýle. Je tohle nátlak vrstevníků?