Ashleyin pohled Ryan vchází jako první a otevírá ty skleněné dveře, které vypadají tak hrozivě. Hltám tolik potřebný vzduch a zírám na ty spousty tváří uvnitř té příliš malé restaurace. Už jen při pohledu na ni se cítím klaustrofobicky. Slyším ty výkřiky, tu chválu, když Ryan dává najevo svou přítomnost. Protáčím oči, protože vím, že budeme obklopeni těmi jeho obdivovateli. Sahám si na culík, rozděluji své černé vlasy na dvě části a táhnu je od sebe, dokud není gumička dostatečně utažená. Vydechuji, když se vedle mě objeví Blake. Cítím jeho vůni, lehký závan máty a vody po holení. Vidí, jak zírám na ten dav hlučných teenagerů, kteří krouží kolem Ryana a zasypávají ho otázkami. Ví, že teď přijde řada na něj. "Víš, měl by ses trochu uvolnit, nemyslím si, že by ti mohli něco udělat, vždyť jsme tu s Ryanem." Prohlásí. Ale to je právě to, když se nepohybuju v blízkosti Blakea a Ryana, chovají se ke mně, jako bych byla špína pod jejich drahými botami. Tím, že moc nemluvím, ne že bych chtěla mluvit s namyšlenými bohatými dětmi. Ale stejně mě štve, že když jsem s kluky, najednou jsou ke mně zázračně milejší. Zmizí jim ty zamračené a odsuzující pohledy, ale když jsem sama, už to tak není. Asi je to daň za to, že se kamarádím s nejoblíbenějšími kluky na škole. A aby toho nebylo málo, jsou neskutečně nádherní. Jo, už od začátku jsem odsouzená k tomu, abych dostávala ty nenávistné pohledy od holek. Cítím tíhu na ramenou a vracím se zpátky do reality. Otočím se a vzhlédnu k Blakeovi, mžourám, když mě sluneční paprsek málem oslepí. "Pojď." Pobízí mě a táhne mě s sebou, jeho ruka mě pevně přitahuje blíž k jeho příliš vysokému tělu. Jeho vůně je teď silnější, skoro až dusivá. Srdce mi poskočí a pak začne zběsile tlouct. Svrabí mě dlaně, abych ho objala kolem pasu, ale potlačuji to. Není důvod, aby si holky myslely, že jsme spolu, nebo aby mě měly ještě víc důvodů chovat se ke mně jako k hadru. Rameno mi otevírá dveře a jako magnetem jsou k němu všichni přitahováni. Cítím, jak se v jeho náručí zmenšuji a známý pocit nervozity mi svírá tělo. Když to vycítí, konejšivě mi stiskne rameno. "Blakeu, chystáš se dneska na tu párty?" ptá se ho kluk s pískově hnědými vlasy. Přísahala bych, že jsem ho už viděla v jedné z mých hodin. Pravděpodobně je to jeden z těch kluků, kteří sedí vzadu a vykládají si nohy na stůl, aby vypadali "cool". "Blakeu, pořád mi dlužíš ten drink." Zachechtá se koketně dívka. Blond vlasy s modrými konečky jí splývají po zádech. Ten crop top, co má na sobě, odhaluje piercing v pupíku, z kterého se mi málem dělá špatně. Ty roztrhané kraťasy jsou jí příliš těsné a já se divím, jak v nich vůbec může chodit. Otázka za otázkou létá na Blakea a já už jsem fakt naštvaná. Ne že by ho zítra neviděli. Ať se aspoň nejdřív najím, než budu muset poslouchat ty trapné pokusy o flirtování. Stáhnu Blakea za ruku z ramene a proplížím se pryč z davu. Ve srovnání s tím, co bývá ve škole, je to jen malý hlouček. Zahlédnu Ryana u jednoho ze stolů a když mě uvidí, zavolá mě k sobě. "Jste snad celebrity a zapomněli jste se mi o tom zmínit?" Zavrčím a svalím se na židli. Sáhnu po menu a použiju ho jako zoufalou zbraň proti fanouškům. S těmi puberťáky, co se na mě tísní, jsem si fakt myslela, že se udusím. Ryan zakloní hlavu a rozesměje se. "Možná že jo." Uchechtne se a pak pokrčí rameny. "Nebo jsme prostě tak krásní a cool, chci říct, kdo by nám odolal?" Odfrknu si a upravím si brýle. "Já." Ryan zvedne obočí. "Mně to tak nepřipadá." Sotva ta slova opustí jeho rty, podívá se na Blakea. Srdce mi buší v hrudi. Ví, že jsem zamilovaná do Blakea? Právě jsem se přiznala, že se mi Blake líbí? Panebože, co se to se mnou děje? Naštěstí už na to nenavazuje. "Už jste si objednali?" Zeptám se, i když znám odpověď. Je to jen ubohá snaha odvést od sebe tu náhlou nežádoucí pozornost. Zavrtí hlavou, vezme si menu a prohlíží si ho. "Co má smysl se vůbec dívat do menu, když už víme, co tam je." Zasměje se a hodí ho na stůl. Pokrčím rameny a hodím tam taky to svoje. "To je fakt." Usměju se a podívám se na Blakea. Vypadá nepříjemně a trochu otráveně. Nemůžu si pomoct a potichu se uchechtnu. "Co je tak vtipného?" zeptá se Ryan a vytáhne mobil. "Blakeův obličej, vypadá jako by měl zácpu." Chichotám se a odvracím od něj pohled. "Řeknu mu, že jsi to řekla." Popěvuje si Ryan a v očích mu hrají šibalské plamínky. Zamračím se na něj. "Práskač." Dětinsky vyplázne jazyk a zase ťuká do mobilu. "Proč mu říkáš práskač?" zeptá se za mnou Blakeův hlas. Vyděsí mě to natolik, že shodím slánku ze stolu a sůl se rozsype. "Pořád nešikovná." Blake zamlaská a posadí se. Jeho židle je naproti té mojí, takže na něj mám skvělý výhled. "Nazvala mě práskačem, protože jsem jí vyhrožoval, že na tebe prásknu, že vypadáš, jako bys měl zácpu." Říká Ryan a pořád ťuká do mobilu, bůhví komu. Pravděpodobně jedné z těch ubohých holek, co si myslí, že mají šanci zastavit jeho záletnické chování. Ryan a usadit se s jednou holkou, jo, to je vtip. Kopnu ho pod stolem do holeně a s uspokojením poslouchám, jak bolestivě zasyčí. "Takže ses konečně zbavil těch svých obdivovatelů?" Zeptám se a snažím se odvést pozornost od téhle otázky, ale nedaří se mi to. "Takže jsem vypadal, jako bych měl zácpu, jo? Chceš vědět, jak vypadám, když stříkám?" Ušklíbne se a Ryan vyprskne smíchy. Strhává to na nás pozornost a já se cítím, jak se propadám do sedačky. Zamračím se a pak se mi rozšíří oči v pochopení. Koktám a nevím, jak na to reagovat. Ale vím jistě, že jsem teď rudá jako rajče. "Blakey, zlato." Ozve se ženský hlas a pak nás obklopí odporně sladký parfém. Ryan nespokojeně zabručí, ale nic neřekne. Podívám se na ni a sleduju, jak se jí blond kudrnaté vlasy rozlévají po ramenou. Ta kožená sukně, co má na sobě, zvýrazňuje její křivky a ten crop top je tak těsný, že její prsa křičí, aby se osvobodila. Neviděli ji rodiče, jak se oblékla, než odešla z domu? Kdyby mě táta viděl takhle oblečenou, tak by mě zmlátil jako žito. Otočí se ke mně a její modré oči se střetnou s mými. V těch modrých očích plave zášť, když si mě prohlíží, ale pak se ovládne. "Ashley." "Stacy." Odpovím.