Ashleyho pohled
Zbledla jsem jako stěna. Vybavuju si, jak o ní máma s tátou mluvili, jako by byla blázen. Soudě podle toho, co jsem slyšela o jejích skutcích, nebyla to zrovna světice. Ale pořád to byla krev, i přes všechny ty hrůzy, co provedla.
"Je mi to moc líto," vyhrkla jsem, protože se to tak nějak patřilo. Věděla jsem o Margaretině bouřlivé minulosti s mámou. Ale taky jsem věděla, že máma n
















